Show simple item record

dc.contributor.advisorKyselka, Mojmír
dc.contributor.authorNedvěd, Martin
dc.date.accessioned2017-02-13T18:59:55Z
dc.date.available2017-02-13T18:59:55Z
dc.date.issued2016
dc.identifier.otherOSD002cs
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/10084/116854
dc.descriptionImport 14/02/2017cs
dc.description.abstractOd vzniku prvních forem vesnického osídlení byla přirozeným společenským centrem zemědělských sídel náves. Společný prostor tvořený semknutými staveními a oplocením chránícím zvířata a majetek. S rozvojem a šířením náboženství se dalším společným centrem stala místa uctívání boha či bohů, kde docházelo k různým rituálům a postupnému vzniku tradic a kultury. Od vrcholného středověku měly vesnice většinou centrum společenské (náves, hostinec), duchovně-kulturní (kostel, kaple) a centrum správní (sídlo feudála nebo jeho správce). V 18. a 19. století přišla řada reforem a zejména industrializace, která znamenala nejen migraci lidí za prací do měst, ale také stavbu výrobních a průmyslových objektů na venkově. Zásluhou tohoto mísení městského a venkovského způsobu života, a také díky povinné školní docházce, nastala poptávka po bohatším kulturně společenském životě na vesnicích. Od druhé poloviny 19. století vznikala celá řada zájmových spolků a organizací, které si pro svou činnost stavěly nové objekty (klubovny, sály, sokolovny). Zásadní změna českého venkova přišla po únoru 1948. V tomto období byly jako kulturně-společenská centra budovány zejména kulturní domy, jejichž stavební program odpovídal postavení obce ve střediskové soustavě. Po roce 1989 nastalo uvolnění politických poměrů a posílení samospráv jednotlivých obcí. Od té doby se každá obec rozvíjí trošku jinak a každé se i jinak daří v nových poměrech. Některé vesnice prosperují, investují do infrastruktury i občanské vybavenosti a zkvalitňují životní prostředí svých obyvatel. Jiné z různých důvodů degradují a bojují buď s úbytkem, nebo naopak nezvladatelným přírůstkem obyvatel, kteří zde však pouze přespávají a do práce a za kulturou jezdí do měst. Cílem této práce je zdokumentovat výše popsané případy z pohledu stavební typologie a urbanismu a navrhnout pro různé druhy malých obcí optimální vybavenost pro kulturně-společenský život.cs
dc.description.abstractVillage square, a public area surrounded by close standing buildings and fences protecting animals and property, had been a natural social centre of agricultural seats since the beginning of first rural settlements formation. With development and spread of religions, places for god or gods worship became another common centres, where different rituals took place and traditions and culture were arising in the course of time. From the High Medieval Period, villages the most often had social (village square, pub), religious-cultural (church, chapel) and administrative centre (seat of the feudal lord or his regent). Many reforms and particularly the industrialization came in the 18th and 19th century, which meant not only migration of job opportunities seizing people into cities but also building of production plants and factory units in the country. Because of city and country way of life mixing and also because of compulsory education, people started to demand richer social and cultural life in villages. Many interest groups and organizations, which built new objects (clubhouses, halls, Sokol gymnasiums) for their activities, had been created since the second half of the 19th century. Radical change of the Czech countryside came after the year 1948. Mainly the cultural houses, construction program of which accorded with the position of a village in the centralized system, were built as cultural and social centers in this period of time. Political conditions became relaxed and self-government of individual municipalities reinforced after 1989. Every village has developed little bit differently since that time and each has managed new conditions its own way. Some villages prosper, invest into the infrastructure and community facilities and improve the environment of their inhabitants. Other villages deteriorate from different reasons and struggle with the decrease or vice versa uncontrollable increase of inhabitants, who stand there overnight only and commute for work and culture to cities. Aim of our work is to document above mentioned cases from the building typology and urbanism point of view and design the optimal facilities ensuring cultural and social life for different types of small villages.en
dc.format104, [1] l. : il.cs
dc.format.extent4653960 bytes
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.language.isocs
dc.publisherVysoká škola báňská - Technická univerzita Ostravacs
dc.subjectkulturně-společenská centra, venkov, kulturní domy, malé obcecs
dc.subjectcultural and social centers, countryside, cultural house, small villagesen
dc.titleRevitalizace kulturně-společenských center malých obcícs
dc.title.alternativeRevitalization of cultural and social centers in small villagesen
dc.typeDisertační prácecs
dc.identifier.signature201700084cs
dc.identifier.locationÚK/Studovna
dc.contributor.refereeKiszka, Josefcs
dc.contributor.refereeUrbášková, Hanacs
dc.contributor.refereePešková, Zuzanacs
dc.date.accepted2017-01-13
dc.thesis.degree-namePh.D.
dc.thesis.degree-levelDoktorský studijní programcs
dc.thesis.degree-grantorVysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta stavebnícs
dc.description.department226 - Katedra architektury
dc.thesis.degree-programStavební inženýrstvícs
dc.thesis.degree-branchMěstské inženýrství a stavitelstvícs
dc.description.resultvyhovělcs
dc.identifier.senderS2712cs
dc.identifier.thesisNED075_FAST_P3655_3607V012_2016
dc.rights.accessopenAccess


Files in this item

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record