Dopady měnové a fiskální politiky na finanční stabilitu

Abstract

Tato dizertační práce se zabývá dopady opatření hospodářských politik na stabilitu finančního systému. V teoretické části se dizertační práce věnuje zejména otázce, zda a jakým způsobem mohou opatření měnové a fiskální politiky ovlivnit finanční proměnné a stabilitu finančního sektoru. Poznatky odvozené z existujících teoretických a empirických studií jsou následně využity při tvorbě teoretického modelu, který zachycuje interakci hospodářských politik a finančního sektoru. Model je založen na specifikaci ztrátové funkce pro celou ekonomiku dle Carlstrom, Fuerst a Paustian (2010) a je v práci dále rozšířen o dynamiku zadlužování soukromého a veřejného sektoru.

K analýze dopadů opatření hospodářských politik na stabilitu finančního systému jsou v empirické části práce využita data za Českou republiku. Práce využívá k analýze model vektorové autoregrese rozšířený o vektorovou analýzu (FAVAR) a bayesovskou inferenci (BVAR). Oproti existujícím studiím české ekonomiky, které modelují interakci měnové a fiskální politiky za použití pouze malého počtu proměnných, modely FAVAR a BVAR využívají velké množství informací ze stovek časových řad. Na úrovni české ekonomiky navíc nebyla doposud provedena analýza, která by verifikovala dopady jak měnové, tak fiskální politiky na finanční sektor. Za účelem modelování dopadů opatření hospodářských politik na finanční stabilitu byl postupně identifikován šok měnové expanze a šok fiskální expanze.

Analýza ukázala, že měnová expanze vede k fiskální expanzi, a naopak fiskální expanze vyvolává měnovou restrikci. Dále bylo zjištěno, že dopady fiskální expanze na finanční sektor mohou být destabilizující v krátkém období, zatímco měnová expanze se projevuje destabilizačně ve středním horizontu. Ve světle empirických důkazů lze konstatovat, že mezi hospodářskými politikami a makroobezřetnostní politikou může vznikat konflikt. Uvolněná měnová politika zvýšila ceny aktiv a bytů, přičemž tento nárůst byl podpořen fiskální expanzí. V případě uvolnění obou hospodářských politik tak nemusí být makroobezřetnostní nástroje regulátora dostačující k zamezení akumulace a prevence materializace rizika.

Závěry studie akcentují potřebu zvýšené komunikace mezi nositeli hospodářských politik a politik k prosazování finanční stability. Další výzkum vyžaduje především analýza kumulativních dopadů opatření hospodářských politik v různých fázích hospodářského a finančního cyklu, například prostřednictvím nelineárních modelů s hraničními hodnotami.

The dissertation focuses on the evaluation of economic policies impact on financial system stability. Mainly, we estimate the cumulative effects of monetary and fiscal policy measures on the risk of financial instability. Critical analysis of theoretical and empirical literature leads to the formulation of the theoretical model which captures the interaction between economic policies and financial sector development. The model is based on a loss function specification proposed by Carlstrom, Fuerst and Paustian (2010) and is further augmented by indebtedness dynamics in both private and public sectors.

The impact of economic policies on financial system stability is analyzed on the example of the Czech Republic. We use a factor augmented vector autoregression model (FAVAR) and Bayesian VAR model. Apart from existing Czech studies which model the monetary-fiscal policy interactions with only a few macroeconomic variables, we use a vast dataset consisting of hundreds of time series. To our knowledge, there is no complex study that verifies the impacts of both monetary and fiscal policy on financial sector in the Czech Republic. To model the impact of economic policies measures on financial stability, we identify expansionary monetary and fiscal policy shocks.

The analysis of the Czech data showed that the monetary expansion leads to fiscal expansion and fiscal expansion causes monetary restriction. We also show that the impact of fiscal expansion on financial sector might be destabilizing in the short-term, whereas monetary policy expansion destabilizes the financial sector in the medium-term. In the light of our empirical evidence, we conclude that a conflict can arise between the economic policies and macroprudential regulatory policy under certain conditions. Loose monetary policy leads to an increase in asset prices and residential property prices while this increase was at the same time bolstered by following fiscal expansion. In this case, when both economic policies are loosened, macroprudential regulatory tools might not be sufficient to prevent risk accumulation and subsequent risk materialization.

Our empirical results calls for deeper communication between fiscal and monetary policies on one hand and regulatory policies ensuring financial stability on the other. Future research should focus on the analysis of cumulative impact of economic policies measures in different stages of economic and financial cycle. This can be done in a non-linear framework with threshold variables.