Vliv složení válcovaného drátu a technologie výroby na finální vlastnosti pneudrátu

Abstract

Diplomová práce pojednává o vlivu chemického složení oceli a technologii výroby na finální vlastnosti pneudrátu. V teoretické části jsou popsány klíčové vlastnosti drátů a požadavky na jakost válcovaných polotovarů, určených pro výrobu pneudrátu. Jsou zde rovněž diskutovány poznatky o technologiích výroby pneudrátu a metodách hodnocení vstupních a výstupních produktů. V diplomové práci jsou studovány vzorky pneudrátů, které byly vyrobeny z pěti taveb téměř identického chemického složení, válcované dráty o průměru 5,5 mm byly odokujeny mechanicky nebo chemicky, případně byly tepelně zpracovány patentováním. Podmínky tažení a dalšího zpracování pneudrátů byly identické. Na základě zkoušek drátů střídavým ohybem bylo zjištěno, že výsledky byly nejhorší v případě mechanického odokujení, dráty z jedné tavby nedosáhly požadovaných hodnot počtu ohybů (11). Na vzorcích ze všech studovaných taveb byla provedena fraktografická analýza, studium morfologie povrchu drátů, mikrostrukturní rozbor a změřena mikrotvrdost. Na základě získaných výsledků byla doporučena revize procesu mechanického odokujení ve firmě KERN s.r.o. se zaměřením na opatření, která by mohla vést ke zlepšení kvality povrchu odokujených válcovaných drátů.

Diploma thesis deals with effects of chemical composition of steels and production technology on final properties of cord-wires. In the theoretical part key properties of wires and quality requirements on rolled semi-products are discussed. Furthermore, technology of cord–wire production and methods of evaluation of input and output products are described. Diploma thesis deals with cord–wires manufactured from five casts of nearly identical chemical composition. As-rolled wires were de-scaled either mechanically or chemically, or were heat treated by austempering. Conditions of drawing and the next processing of wires were identical. Based on alternate bend test results it was found out, that the worst results were achieved in the case of mechanical de-scaling. Drawn wires from one cast did not comply with the required number of bends (11). Characterization of broken wires from casts investigated included fractography, investigations on surface morphology of wires, microstructure analysis and microhardness evaluation. Based on the results, a revision of the mechanical de-scaling process in the KERN s.r.o. company was recommended, which should be focused on measures which could lead to the surface quality improvement of de-scaled as-rolled wires.