Hranice paralického a kontinentálního vývoje v hornoslezské pánvi a její geologické souvislosti.

Abstract

Hornoslezská pánev se díky těžbě uhlí stala v průběhu uplynulých dvou století významným průmyslovým centrem Evropy. Většina uhelných zásob byla a je vázána na sedlové vrstvy, především na bazální, nejmocnější a plošně nejstálejší sloj. K uložení materiálu této sloje však docházelo zřejmě po dlouhodobě trvajícím hiátu, který představuje ve vývoji hornoslezské pánve období, kdy definitivně ustoupil paralický typ sedimentace a byl vystřídán sedimentací kontinentální bez vlivu mořských ingresí. V české části hornoslezské pánve je proto báze této sloje Prokop chápána jako hranice dvou odlišných etap vývoje, resp. jako hranice mezi ostravským a karvinským souvrstvím. V polské části hornoslezské pánve došlo v období hiátu k vývoji sedimentární jednotky jejkowických vrstev, které nebyly na českém území popsány. V litostratigrafii je tato jednotka řazena ke górnośląské sérii piaskowcowe, tedy k útvaru ekvivalentnímu spodní části karvinského souvrství. V práci je řešena geologická problematika přechodu paralického vývoje do kontinentálního s důrazem ověření možnosti, zda existují též sedimenty litostratigraficky podobné jejkowickým vrstvám v oblastech na jih od jejich klasického vývoje, zejména v české části hornoslezské pánve. V práci byl rovněž řešen prostorový vývoj nejsvrchnějších sedimentů porubských vrstev obsahujících faunistické horizonty skupiny Gaeblera. V práci byly použity informace z vrtného průzkumu, zejména grafické a psané profily vrtů, jejich pasporty a závěrečné zprávy.

During the last two centuries, the Upper Silesian Coal Basin became an important industrial centre of Europe due to the coal mining. Most of coal reserves was and still is bound to the Saddle member, especially the basal Prokop seam, which is the thickest and most planary continuous seam. Sedimentation of this seam probably took place after a long-lasting hiatus, which represents a period of final retreat of paralic sedimentation in the basin and its replacement by continental sedimentation characterized by disappearance of marine ingressions. Therefore, in the Czech part of the basin, the base of this seam is considered a boundary between two different periods of basin evolution, i.e. the boundary between Ostrava and Karviná Formation. At the same time, in the Polish part of the basin, sedimentation of Jejkowice Member took place, which has not been described on Czech territory. From lithostratigraphic point of view, this Member is assigned to the Upper Silesian Sandstone Series, a unit equivalent to the lower part of Karviná Formation. This thesis deals with issues of sedimentary style transition – from paralic to continental, with an objective to verify whether sediments similar to Jejkowice Member are present to the south of their usual area of occurrence, especially in the Czech part of Upper Silesian Basin. The thesis also tackles a question of spatial development of the uppermost sediments of Poruba Member, containing the Gaebler group of faunal horizons. Sources of information for this thesis come from drilling exploration, they include graphic and written borehole profiles, technical “passports” and final reports.