Disposition Effect in the Context of Experimental Trading on Highly Liquid Financial Markets

Abstract

The doctoral thesis focuses on behavioral finance, specifically on the disposition effect in trading and its presence in an experimental data set. The disposition effect was firstly described in the stock investing context as a behavioral tendency of investors to hold on losing stocks for too long and sell winning stocks too early. Simply put, an investor in the case of a loss trade hopes that the situation reverses in the near future. Contrary in case of profitable trades, the investor is afraid of a potential loss that might come if he holds the trade longer. It was mentioned for the first time in work called Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk, published by Kahneman et al. (1979). The disposition effect is a significant phenomenon, which might lead in the worst case to a global financial market disorder. The thesis aims to examine whether the disposition effect can be identified in selected experimental trading data and, if so, what are the affecting factors and the differences within various groups of traders. The use of experimental data and the procedure if their completion are significant differences of this thesis as compared to previous works, which, to author’s best knowledge, were based mostly on data collected from real investors, for which specific characteristics and standardized behavioral biases such as self-selection bias (see Adams et al. (2012)) can be assumed. Moreover, the effect of the trader’s current wealth or social status is eliminated. Additional advantages and disadvantages of the experimental setting of the research are presented in Chapter 3.5 of this doctoral thesis. Overall, the disposition effect has been confirmed within this data set and discussed from several points of view. The key findings to be that traders, no matter if they face real losses or not, succumb to the disposition effect. Moreover, the disposition effect is closely related and affected by the risk attitude, gender, and culture. The doctoral thesis has the standard structure. The Introduction is followed by Chapter 2, proposing a theoretical background of the research and review of relevant literature. Chapter 3 focuses on mathematical and statistical methods used to achieve the aim, namely statistical methods, GUHA method, and logistic regression. Moreover, the TimeLtoP ratio and the process of experimental data collection are described. A crucial part of the thesis, Chapter 4, presents the results of the research. The thesis is, as usual, finished by a Conclusion.

Doktorská dizertační práce je zaměřena na behaviorální finance, konkrétně na takzvaný dispoziční efekt zkoumaný v rámci experimentálních dat. Tendence podlehnout dispozičnímu efektu je testována z různých úhlů pohledu a jsou řešeny rozdíly mezi různými skupinami obchodníků. Dispoziční efekt byl poprvé popsán v kontextu obchodování na finančních trzích jako behaviorální tendence držet ztrátové obchody příliš dlouho a prodávat ziskové obchody příliš brzy. Jednoduše řečeno, investor v případě ztráty doufá v nápravu během delšího časového horizontu, a naopak u ziskových obchodů má strach ze ztráty, která by mohla přijít, pokud by investici držel. Poprvé byl tento efekt zmíněn v rámci takzvané teorie vyhlídek (prospect theory) od Kahneman and Tversky (1979). Dispoziční efekt je významným fenoménem, který v krajním případě může vést až k disbalanci mezinárodních finančních trhů. Cílem této doktorské disertační práce je zjistit, zda je možné tento efekt identifikovat v rámci experimentálních dat a pokud ano, jakými faktory je ovlivněn a jaké jsou případné rozdíly mezi různými skupinami obchodníků. Užití experimentálních dat a způsob jejich získávání jsou významným rozdílem oproti předchozím pracem zaměřeným na dispoziční efekt. Data skutečných investorů a profesionálních obchodníků s sebou nesou specifické charakteristiky, jako je například takzvaná self-selection bias, rozebíraná například v práci Adams et al. (2012). Zároveň je elimminován vliv bohatství a sociálního statutu obchodníka, částka pro obchodování má pro všechny totožnou hodnotu. Další výhody a nevýhody experimentálního pojetí jsou popsány v Kapitole 3.5. Co se týče výsledků, dispoziční efekt byl potvrzen v rámci dat a rozebrán z různých úhlů pohledu. Hlavním závěrem jest, že obchodníci, bez ohledu na to, zda jim hrozí riziko reálné ztráty, podléhají dispozičnímu efektu, který je ovlivněn jejich vztahem k riziku, pohlavím, a také kulturními rozdíly. Doktorská dizertační práce má standardní strukturu, kdy po Úvodu následuje Kapitola 2, shrnující teoretický základ výzkumu a rešerši literatury. Kapitola 3. je zaměřena na matematické a statistické metody užité pro dosažení cíle práce, zejména tedy statistické metody, GUHA a logistickou regresi. Dále je zde vysvětlen ukazatel TimeLtoP a způsob sběru dat. Kapitola 4 se již zabývá samotnými výsledky výzkumu. Práce je, jak je zvykem, ukončena Závěrem.