Analýza možností využití kvartérní geologické stavby Ostravské pánve a okolí pro inženýrskogeologické účely

Abstract

Cílem disertační práce byla analýza možností využití kvartérní geologické stavby Ostravské pánve a okolí pro inženýrskogeologické účely realizována vytvořením mapy vhodnosti pro zakládání staveb dle výpočtové únosnosti pomocí nově zjištěných informací z překryvných analýz mapy rajónování s kvartérní mapou. Geologická stavba horninového masívu byla propojena s hodnotami výpočtové únosnosti dle četnosti vzorků určitých základových půd v jednotlivých inženýrskogeologických rajónech. Navíc se tyto zjištěné informace propojily s nejvýznamnějšími geodynamickými procesy, které byly na tomto území zaznamenány. Mapa vhodnosti pro zakládání staveb byla rozdělena do třech kategorií na základě hodnot tabulkové výpočtové únosnosti. První kategorie (výpočtová únosnost menší než 100 kPa), která je nevhodná pro zakládání zabírá 24,4 % (12 534,0 ha) území. Druhá podmínečně vhodná kategorie (výpočtová únosnost 100 až 200 kPa) představuje největší část zájmového území s 53,9 % (24 626,1 ha). Nejvíce pozitivní variantu z pohledu zakládání představuje třetí vhodná kategorie (výpočtová únosnost větší než 200 kPa) s 18,7 % (8 547,4 ha). Další část disertační práce se věnuje porovnání a kvantifikaci širšího zájmového území plošného rozšíření geologických těles dle mapy rajónování a kvartérní mapy. Na základě tohoto širšího zájmového území bude možno v budoucnu vytvořit také podobné mapy vhodnosti nebo jiné analytické inženýrskogeologické účelové mapy, které využijí vektorového zpracování inženýrskogeologických map rajónování a geologických map čtvrtohorních pokryvných útvarů.

The major goal of the dissertation was the analysis of possibilities of quaternaty geological structure of Ostrava basin and surroundings for engineering geological purposes realized by creating suitability map for the foundation of structures according to the computational load-bearing capacity using newly obtained information from overlapping analyzes of the engineering-geological zoning map with a Quaternary map. The geological structure of the rock mass was connected with the values of the calculated load-bearing capacity according to the frequency of samples of certain foundation soils in individual engineering geological zones. In addition, this information was linked to the most important geodynamic processes that were recorded in this area. The suitability maps for building foundations was divided into three categories based on the values of the tabular load-bearing capacity. The first category (load-bearing capacity less than 100 kPa), which is unsuitable for foundation, occupies 24.4 % (12,534.0 ha) of the territory. The second conditionally suitable category (load-bearing capacity 100 to 200 kPa) represents the largest part of the area of interest with 53.9 % (24,626.1 ha). The most positive variant from the point of view of foundation is the third suitable category (load-bearing capacity greater than 200 kPa) with 18.7 % (8,547.4 ha). The next part of the dissertation is devoted to the comparison and quantification of a wider area of interest of the area distribution of geological bodies according to the map of engineering geological-zoning and the Quaternary map. Based on this wider area of interest, it will also be possible in the future to create similar suitability maps or other analytical engineering-geological purpose maps, which will use vector processing of engineering-geological zoning maps and the Quaternary maps.