Časoprostorové utváření poklesové kotliny v dobývacím prostoru Staříč.

Abstract

Hlavním cílem disertační práce je řešit souvislosti mezi dobýváním porubů a poklesy povrchu ve specifických podmínkách bývalého Dolu Paskov - v dobývacím prostoru Staříč. Na dlouhodobě sledovaných nivelačních přímkách umístěných v DP Staříč lze pozorovat odlišnosti mezi naměřenými hodnotami poklesů a hodnotami teoreticky vypočtenými. Markantní je zejména rozdíl poklesů v centrech kotlin, kde skutečné poklesy dosahují třetinových až polovičních hodnot oproti poklesům vypočteným, na druhou stranu lze zjištěnými měřeními pozorovat větší plošný rozsah poklesové kotliny oproti teoretickým výsledkům. Lze tedy předpokládat, že hodnoty základních parametrů sloužících pro výpočet poklesové kotliny jsou ve skutečnosti odlišné od dosud používaných hodnot v podmínkách ostravsko-karvinské pánve. V práci je proveden popis poklesové kotliny v okrajové části důlního pole pomocí několika sledovaných měřičských přímek a podrobně prozkoumán rozsah vlivu dobývacích prací na povrch, který je definován zejména mezným úhlem vlivu a součinitelem dobývání. Na základě vyhodnocení byla stanovena nejpravděpodobnější hodnota mezného vlivu pro karbonské pohoří a terciérní pokryvné útvary ve sledované části DP Staříč. Nejlepších výsledků výpočtů bylo dosahováno při užití hodnot mezného úhlu vlivu pro karbonské horniny K= 75° a pro pokryvný útvar P= 28°. V případě součinitele dobývání pak u snadno zavalujícího nadloží sloje 080 a=0,85 a v případě nesnadno zavalujícího se nadloží sloje 050 a= 0,4 - 0,6.

The goal of the dissertation is to deal with the connections between face extraction and ground subsidence in the specific conditions of the former Paskov Mine – Staříč working district. Differences between the measured subsidence values and theoretically calculated values have been reported in the long-term observed survey lines located in the Staříč working district. Particularly substantial differences are seen in the centres of subsidence throughs, where the real subsidence reaches third or half values of the estimated ones. On the other hand, the measured values show larger spatial extents of the subsidence throughs when compared to the theoretical values. Therefore, it may be assumed that the values of the basic parameters used to calculate the size of a subsidence though differ from the so far applied values in the conditions of the Ostrava-Karviná Coal Basin, which is an assumption examined and evaluated in this dissertation. The dissertation describes a subsidence through in the margin of a mining area using several survey lines and examines the extent of mining influence on the ground surface, defined by the limit angle and the subsidence factor. The most likely limit angle values for the Carboniferous and the Tertiary surface rocks in the study area of Staříč working district were determined. The best calculation results were obtained using the limit angle value of K= 75° for the Carboniferous, and P= 28° for the surface rock. In case of subsidence factor, it was a=0.85 in easy-to-cave roof 080, and a= 0.4 – 0.6 in difficult to cave roof 050.