Protection of mineral deposits in a context of land-use planning as a part of raw materials policy.

Abstract

This dissertation thesis provides a complex and multi-dimensional analysis of protection of mineral deposits (so called “mineral safeguarding”) in a context of land use planning as a part of raw materials policy. The overall objective was to assess the concept of mineral safeguarding in the Czech Republic in the eyes and knowledge about European Union´s strategy in raw materials and good practice examples. The analysis was done on different administrative levels (from European, to national, regional, and local) and the interconnection between mineral and land use planning policies and legislation was investigated. The thesis provides an overview of EU strategy on security of minerals supply from domestic resources and findings of EU-funded projects focused on mineral safeguarding and management of mineral resources in land use planning, including the knowledge on mineral safeguarding practices in other European countries. The Czech policy and legal framework on raw materials, protection, and use of mineral resources, and on land use planning were studied in detail. The analysis and the following assessment were focused on several aspects of mineral safeguarding in relation to land use planning: (data management, mineral deposit´s identification, implementation and decision-making, competences of different stakeholders). The study includes analysis of four Czech implementation practice examples. The perspective of future development of mineral safeguarding was explored by research on stakeholders´ opinion via structured questionnaires of the Delphi Survey complemented by illustration of five European good practice examples and their applicability in the Czech context. The findings have been assessed and discussed in order to set recommendations to competent authorities in the area of raw material policies and land use planning.

Tato disertační práce přináší komplexní a multidimenzionální analýzu ochrany ložisek nerostů v kontextu územního plánování jako součást surovinové politiky. Hlavním cílem bylo zhodnocení konceptu ochrany ložisek v České republice z pohledu znalostí evropské nerostně-surovinové strategie a příkladů dobré praxe. Analýza byla provedena na různých administrativních úrovních (od evropského, přes národní, regionální až po lokální), přičemž bylo zkoumáno především propojení mezi politikou a legislativou v oblasti nerostných surovin a územního plánování. Práce přináší přehled evropské strategie v rámci zajištění dodávek surovin z domácích primárních zdrojů, výsledků evropských projektů zaměřených na ochranu ložisek a nakládání s nerostnými zdroji v územním plánování, včetně přehledu znalostí o praktikách v jiných evropských zemích. Detailně byly studovány české zákony a politiky v oblasti surovin, ochrany a využívání nerostů a v rámci systému územního plánování. Samotná analýza a následné zhodnocení byly zaměřeny na některé aspekty ochrany ložisek ve vztahu k územnímu plánování (nakládání s daty, identifikace ložisek nerostů, implementace a rozhodování a kompetence jednotlivých stakeholderů). Studie zahrnuje analýzu čtyř příkladů z implementační praxe v Česku. Perspektiva budoucího rozvoje ochrany ložisek byla zkoumána prostřednictvím série dotazníků Delphi metodou mezi evropskými stakeholdeři a doplněna pěti evropskými příklady dobré praxe a jejich potenciálu aplikace v Česku. Zjištění byla zhodnocena a diskutována s cílem přednést doporučení kompetentním orgánům státní správy v oblasti surovinové politiky a územního plánování.