Vliv prostředí na účinnost a spolehlivost spřažení v dřevobetonovém konstrukčním prvku

Abstract

Disertační práce je zaměřena na vývoj nového typu dřevobetonového kompozitního konstrukčního prvku, v němž je spojení obou částí průřezu realizováno novým, v oboru dřevobetonových konstrukcí dosud nepoužívaným způsobem spřažení. Jako spřahovací prostředek je zde použita vlepovaná ocelová perforovaná lišta. Tento způsob spřažení vykazuje ve srovnání s jinými způsoby spřažení vysokou tuhost, umožňuje několikanásobně zvýšit parametry únosnosti konstrukčního systému a současně podstatně snížit objem zabudovaného materiálu. V rámci experimentální části práce byly určeny hodnoty modulu posunutí Ku [N/mm] pro nový typ spřažení. Byl definován kritický prvek nové konstrukce a některé degradační děje, které jsou v novém typu konstrukce vyvolány působením vlhkosti. Spolehlivost dřevobetonového konstrukčního prvku s vlepenou perforovanou lištou je závislá na technologickém provedení lepeného spoje a na expozičních podmínkách, kterým je konstrukce vystavena.

PhD thesis focuses on the development of a new type timber–concrete beam. In it is a combination of both cross-sections performed in new ways. As the connecting system used here was glued steel bar with holes. This connecting system has high rigidity, can greatly increase the design parameters of the load and reduce the amount of built-in material. This new type of composite timber–concrete beam is designed for use in ceiling structures of buildings. In the experimental part of the slip modulus were designed to offset a new type of the connecting system. He defined a critical element of the new design have been clarified and some degradation happens due to moisture on the structure. Reliability new type timber–concrete beam is dependent on technological performance bond and the exposure conditions to which the structure is exposed.