Studium rozložení vodních pár v atmosféře pomocí GNSS.

Abstract

Práce se zabývá možnostmi využití technologie globálních navigačních družicových systémů v oblasti meteorologie, a to konkrétně při stanovování obsahu vodních par v atmosféře, který významným způsobem ovlivňuje počasí. Jejím hlavním cílem je zhodnocení kvality šikmých zpoždění GNSS signálů získaných různými technikami. Je testován a hodnocen reálný vliv horizontálních gradientů troposféry a post-fit residuí očištěných či neočištěných o vliv multipath na výslednou hodnotu šikmého zpoždění. Výsledky z GNSS jsou porovnávány s výsledky měření vysokofrekvenčního radiometru. V návaznosti na tento cíl se práce věnuje také návrhu a otestování nové metody GNSS tomografie atmosféry, která by umožňovala rekonstrukci vertikálního profilu rozložení hodnot obsahu vodních par v atmosféře z měření pouze několika GNSS přijímačů umístěných v terénu do přímky.

The thesis is concerned with a usage of global navigation satellite systems in meteorology, concretely for a determination of predicted water vapour of the atmosphere which significantly influences weather. Its main goal is to evaluate the quality of GNSS-derived slant wet delays acquired by different techniques. The real influence of horizontal gradients and post-fit residuals with or without multipath correction on SWD computation is examined and assessed. The GNNS-derived slant wet delays were compared with those directly measured by a water vapour radiometer. Further a new GNSS tomography of the atmosphere method is proposed and tested. This method could be used for a reconstruction of vertical profile of the water vapour distribution in the atmosphere from only a few GNSS receivers situated in the field in a line.