Optimalizace scintigrafického zobrazení štítné žlázy – fantomová měření a klinické aplikace

Abstract

Cílem práce bylo najít podmínky, při nichž lze nejlépe rozpoznat léze ve scintigrafickém obraze štítné žlázy. Nejprve byly popsány fyzikální předpoklady pro činnost gamakamery a podmínky, při kterých kamera pracuje. Posouzen byl vliv jednotlivých částí gamakamery na výsledné zobrazení a nalezeny vhodné parametry akvizice obrazu. Dále byly ukázány možnosti softwarového zpracování obrazu. V praktické části bylo měřeno rozložení a velikost radioaktivity fantomu štítné žlázy naplněného radiofarmakem techneciem. K dispozici byly dvě gamakamery, z nichž jedna byla vybavena paralelním kolimátorem LEAP a druhá kolimátorem Pinhole. Pro různé vzdálenosti obou kolimátorů od fantomu byly získány obrazy, u kterých byla následně posouzena rozpoznatelnost lézí. Popsán byl subjektivní vjem lézí v obrazech a dále hodnocena rozpoznatelnost lézí pomocí Roseho kritéria podle parametru CNR (poměr kontrastu ku šumu). Výsledkem práce bylo zjištění, že pro případ thyreologické diagnostiky je nejvhodnější kolimátor Pinhole. Nejlepší rozpoznatelnosti lézí v obraze bylo dosaženo v případě, že čelo kolimátoru Pinhole bylo nejblíže fantomu. Posledním zjištěním bylo, že vhodným výběrem dolnopropustného filtru lze rozpoznatelnost lézí v klinických obrazech mírně zlepšit.

The aim of the thesis was to find the conditions in which the lesions in the scintigraphic image of the thyroid gland can be best recognized. First, the physical assumptions for the gamakamer and the conditions in which the camera works are described. The impact of individual parts of the gamakamer on the resulting image was examined and the appropriate acquisition parameters of the image were found. The possibilities of software image processing were also shown. In the practical part the distribution and the magnitude of radioactivity of the thyroid gland filled with radiopharmaceutical by technetium were measured. There were two gamakamers, one of which was equipped with a parallel collimator LEAP and a second pinhole collimator. For various distances of both collimators from the phantom, images were obtained, which were subsequently assessed for lesion recognizability. Described is the subjective lesion perception of images and the lesion recognizability by Rose's criterion according to the CNR (contrast to noise ratio) parameter. The result of this work was the finding that pinhole collimator is the most suitable for thyreological diagnostics. The best detectability of lesions in the image was achieved when Pinhole's collimator's forehead was closest to the phantom. The latest finding was that by selecting a low pass filter, lesion recognizability in clinical images can be improved slightly.