Studium degradačních procesů pláště termočlánků ze slitiny Inconel 600

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá studiem degradačních procesů pláště termočlánků ze slitiny Inconel 600. Sledovanými degradačními procesy byly mikrostrukturní změny po vysokoteplotní exploataci a jejich vliv na korozní odolnost. Vzorky byly vystaveny teplotě 760 °C po dobu 1 h, 3 h a 7 h. Mikrostruktura a korozní odolnost těchto vzorků byla porovnána se vzorkem ve výchozím stavu. Korozní odolnost byla stanovena pomocí Streicher-testu a zkoušky DL-EPR. Studium mikrostruktury odhalilo, že tepelné zpracování vedlo k postupné precipitaci Cr karbidů podél hranic zrn, což vede ke zcitlivění materiálu, a tedy zvýšení náchylnosti k interkrystalické korozi. Tento předpoklad však výsledky Streicher-testu zcela nepotvrdily. Jak se ukázalo, měla na zjištěné výsledky vliv oxidická vrstva, která se tvořila na povrchu testovaných vzorků v průběhu tepelného zpracování. Zcitlivění vzorků po tepelném zpracování bylo následně prokázáno pomocí testu dle DL-EPR.

This thesis deals with the study of degradation processes of thermocouple shells made of Inconel 600 alloy. The observed degradation processes were microstructural changes after high-temperature exploitation and their influence on corrosion resistance. The specimens were exposed to 760 °C for 1 h, 3 h and 7 h. The microstructure and corrosion resistance of these specimens were compared with the specimen in the initial state. The corrosion resistance was determined using the Streicher test and the DL-EPR test. Microstructural studies revealed that heat treatment led to a gradual precipitation of Cr carbides along grain boundaries, which leads to a desensitization of the material and thus an increase in susceptibility to intergranular corrosion. However, this assumption was not fully confirmed by the results of the Streicher test. As it turned out, the results were influenced by the oxide layer that formed on the surface of the tested samples during heat treatment. The sensitisation of the samples after heat treatment was subsequently demonstrated by the DL-EPR test.