Operationalisation of the overregulation of fire protection in building regulations law - fire protection regulations in comparison

Abstract

The fire protection safety concept of buildings is defined by material requirements. The Model Building Code (MBO) constitutes the basis. Within the federal states, building regulations and fire protection are determined by federal state building codes, which differ from the Model Building Code in various ways. Due to diverging fire protection require-ments and an increase in normative specifications, there is a perception of overregulation within the regulations but also official approval procedures. The objective of this dissertation research is to analyze the existence of overregulation re-sulting from building regulations as well as from demands in approval procedures. In total, there are four research focuses: (1) the operationalization of overregulation by objective indicators for research, (2) overregulation and divergences in the federal states and to the MBO, (3) overregulation regarding building types, material requirement areas, and perspec-tives, (4) overregulation regarding approval procedures. With these research focuses, the following questions are addressed: What indicators can be used to identify overregulation in fire protection? To what extent is overregulation of fire protection in Germany verifia-ble? To what extent can overregulation of fire protection be identified depending on the federal states, building types, areas, perspectives, and approval procedures? First, the concept of regulation is operationalized by deriving a framework with categories using qualitative content analysis. With this framework the federal state codes are ana-lyzed. Additionally, experts are surveyed in a questionnaire about their perception of over-regulation in fire protection. The closed questions of the expert survey are analyzed using descriptive (arithmetic mean and standard deviation) and inferential statistics (hypothesis testing and variance analysis). The qualitative evaluation of the open questions provides details on the perception of overregulation. Finally, the results of all evaluation methods were combined in a mixed methods design. The application of the framework resulted in both quantitatively and qualitatively higher and lower requirements within all federal states compared to the MBO. In the question-naire evaluation, no significant correlation was found between the perception of overregu-lation and the federal state. Existing divergences affect fire protection safety levels differ-ently across states. Regarding the MBO, no area of substantial overregulation was found in the analysis of the survey. Nevertheless, it is shown that participants who had a generally higher perception of overregulation also reported it in relation to areas of the MBO. Over-regulation was more present in approval procedures. Overall, overregulation mainly refers to existing buildings and special buildings, with most of the buildings being classified in building classes 3 (buildings up to a floor height of up to 7m on the last storey) and 5 (other buildings). The requirements relate in particular to rescue routes and to building compo-nents. A large portion of the overregulation identified was imposed by authorities through their decision. The analyses presented in this dissertation have accomplished the overall goals of the the-sis. It shows the importance of standardization of regulations, implementation of evaluation rules to regulate existing buildings and unregulated special buildings and emphasizes the need for professional qualification of the inspection authorities. The verification of the part-ly historical fire protection requirements and the verification of a new approach for pre-scriptive verification systems with risk-oriented measures for material requirements also seem important in this context.

Koncepce požární bezpečnosti staveb je definována věcnými požadavky. Základem je vzorový stavební zákon (MBO). V rámci spolkových zemí jsou stavební předpisy a požární ochrana určovány stavebními předpisy spolkových zemí, které se od vzorového stavebního řádu liší v různých ohledech. Vzhledem k rozdílným požadavkům na požární ochranu a zvýšenému množství normativních specifikací dochází v rámci předpisů i úředních schvalovacích řízení k výskytu nadměrné regulace. Cílem této disertační práce je analyzovat přítomnost nadměrné regulace v oblasti požární ochrany, která vychází z požadavků stavebních předpisů a procesů schvalování. Výzkum se soustředí na čtyři hlavní oblasti: (1) operacionalizace nadměrné regulace pomocí objektivních ukazatelů pro výzkum, (2) nadměrná regulace a rozdíly mezi požadavky spolkových zemí a MBO, (3) nadměrná regulace vzhledem k typu staveb, věcným požadavkům a odborným hlediskům, (4) nadměrná regulace týkající se schvalovacích postupů. Na základě těchto výzkumných zaměření jsou řešeny následující otázky: Jaké ukazatele lze použít k identifikaci nadměrné regulace v oblasti požární ochrany? Do jaké míry je nadměrná regulace požární ochrany v Německu ověřitelná? Do jaké míry lze identifikovat nadměrnou regulaci požární ochrany v závislosti na spolkových zemích, typech budov, řešených oblastech, odborných hlediscích a schvalovacích postupech? Nejprve je pojem regulace operacionalizován odvozením okruhu kategorií pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Pomocí tohoto okruhu kategorií jsou analyzovány předpisy federálních států. Dále jsou v dotazníku dotazováni odborníci, jak vnímají nadměrnou regulaci v oblasti požární ochrany. Uzavřené otázky expertního dotazníku jsou analyzovány pomocí deskriptivní (aritmetický průměr a směrodatná odchylka) a inferenční statistiky (testování hypotéz a analýza rozptylu). Kvalitativní vyhodnocení otevřených otázek poskytuje podrobnosti o vnímání nadměrné regulace. Nakonec byly výsledky všech metod hodnocení zkombinovány v rámci smíšených metod. Výsledkem aplikace rámce byly kvantitativně i kvalitativně vyšší a nižší požadavky v rámci všech spolkových zemí ve srovnání s MBO. Při vyhodnocování pomocí dotazníku nebyla zjištěna žádná významná souvislost mezi vnímáním nadměrné regulace a spolkovým státem. Existující rozdíly ovlivňují úroveň bezpečnosti požární ochrany v jednotlivých spolkových zemích rozdílně. Pokud jde o MBO, nebyla při analýze dotazníku zjištěna žádná oblast výrazné nadměrné regulace. Nicméně se ukazuje, že účastníci, kteří obecně vnímali nadměrnou regulaci, ji uváděli také ve vztahu k oblastem MBO. Nadměrná regulace byla více přítomna v oblasti schvalovacích postupů. Celkově se nadměrná regulace týká především stávajících staveb a speciálních staveb, přičemž většina staveb byla zařazena do stavebních tříd 3 (stavby do výšky podlaží do 7 m v posledním podlaží) a 5 (ostatní stavby). Požadavky se týkají zejména záchranných cest a stavebních prvků. Velkou část zjištěných nadměrných regulací uložily úřady svým rozhodnutím. Analýzy uvedené v této disertační práci splnily celkové cíle této studie. Poukazuje na důležitost standardizace předpisů, zavedení pravidel hodnocení pro regulaci stávajících staveb a neregulovaných speciálních staveb a zdůrazňuje potřebu odborné kvalifikace inspekčních orgánů. V této souvislosti je rovněž podstatné ověření částečně historických požadavků na požární ochranu a nového přístupu k systémům předběžného ověřování s opatřeními zaměřenými na rizika týkající se věcných požadavků.