Posouzení efektivity využívání externího dopravce pro rozvoz zásilek

Abstract

Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit efektivitu interního a externího rozvozu zásilek v podniku a navrhnout opatření vedoucí k optimalizaci nákladů. Téma bylo zvoleno s ohledem na rostoucí význam efektivního rozvozu v současné logistice a na potřebu podniků pružně reagovat na sezónní výkyvy poptávky.

Hypotéza práce vycházela z předpokladu, že žádný z modelů rozvozu není univerzálně nejvýhodnější a optimální řešení spočívá v jejich kombinaci podle aktuální poptávky. Pro ověření hypotézy byla využita data z interních reportů podniku za rok 2024, která byla anonymizována a upravena v souladu s interními směrnicemi. V praktické části byla aplikována metoda bodu zvratu a analýza vztahu nákladů, objemu a zisku (CVP analýza) k porovnání obou modelů. Součástí analýzy bylo hodnocení sezónních, měsíčních a týdenních trendů poptávky a jejich dopadu na nákladovou efektivitu.

Výsledky potvrdily, že interní rozvoz je výhodnější při vysoké a stabilní poptávce, zatímco externí rozvoz je efektivnější při nízké poptávce a nárazových výkyvech. Na základě těchto zjištění byla navržena kombinovaná strategie využívající přednosti obou modelů a identifikována opatření pro jejich optimalizaci, například efektivnější plánování tras, seskupování objednávek, využití pracovní pohotovosti kurýrů nebo flexibilnější smluvní podmínky s externími dopravci.

Navržená doporučení mohou sloužit jako podklad pro rozhodování managementu a přispět k dlouhodobému snižování nákladů a zvýšení pružnosti rozvozového procesu.

The aim of this bachelor’s thesis was to evaluate the efficiency of in-house (internal) and outsourced (external) parcel delivery in a company and to propose measures aimed at optimizing costs. The topic was chosen in view of the growing importance of efficient delivery in modern logistics and the need for companies to respond flexibly to seasonal fluctuations in demand.

The working hypothesis assumed that neither delivery model is universally the most advantageous and that the optimal solution lies in combining both models according to current demand levels. To verify this hypothesis, internal company reports from 2024 were used, anonymised, and adjusted in accordance with internal guidelines. In the practical part, the break-even point method and cost-volume-profit (CVP) analysis were applied to compare the two models. The analysis also included an evaluation of seasonal, monthly, and weekly demand trends and their impact on cost efficiency.

The results confirmed that in-house delivery is more cost-effective during periods of high and stable demand, whereas outsourced delivery is more efficient during low demand and sudden fluctuations. Based on these findings, a combined strategy was proposed to leverage the advantages of both models, along with measures for their optimization, such as more efficient route planning, order consolidation, the use of on-call couriers, and more flexible contractual terms with external carriers.

The proposed recommendations can serve as a basis for managerial decision-making and contribute to long-term cost reduction and increased flexibility of the delivery process.