dc.contributor.advisor | Raclavská, Helena | cs |
dc.contributor.author | Zajonc, Ondřej | cs |
dc.date.accessioned | 2012-10-22T09:02:17Z | |
dc.date.available | 2012-10-22T09:02:17Z | |
dc.date.issued | 2012 | cs |
dc.identifier.other | OSD002 | cs |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/10084/95102 | |
dc.description | Import 22/10/2012 | cs |
dc.description.abstract | Doktorská práce je zaměřena na studium fyzikálně-mechanických vlastností materiálů a jejich vlivu na výrobu pelet. Peletizace byla orientována převážně na biomasu (energetické traviny z Osevy Pro, Zubří), komposty a produkt z pyrolýzy „pyrolyzní koks“, který na základě svých kvalitativních parametrů (obsah anorganické složky) může být využíván pouze jako palivo. V rámci studia fyzikálně-mechanických vlastností byly sledovány tyto parametry: zrnitostní složení, odolnost „durability index“ (PDI), odolnost vůči stlačení (tvrdost), odolnost vůči vlhkosti „wettability index“ (WI). U některých materiálů byl navíc sledován vliv popelovin a u biomasy vliv obsahu majoritních složek (zejména ligninu) na
mechanické vlastnosti pelet. Z hlediska optimalizace mechanických vlastností pelet byl sledován také vliv přídavku různých pojiv a vlhkosti.
Peletizace, jako jedna z forem densifikace, se stává stále více využívanou formou úpravy
materiálů. Největší uplatnění nachází při energetickém využití biomasy. Biomasa představuje obnovitelný zdroj energie, který může pokrýt určité procento světové
energetické spotřeby.
Další možností využití je peletování odpadů nebo odpadních produktů. V současné době
dochází k rozvoji kompostování biologicky rozložitelných odpadů. Vyprodukované komposty, které kvalitou nesplňují podmínky pro aplikaci na zemědělskou půdu nebo
nejsou využitelné pro rekultivace, lze energeticky využít. Pelety z kompostů tak představují vhodný transportní materiál. Peletizace navíc poskytuje možnost přídavku
dalšího materiálu s vysokým obsahem uhlíku, který nahradí ztráty uhlíku způsobené během
kompostování, což může být 20 – 40 %. Z hlediska fyzikálně-mechanických vlastností a
zrnitostního složení byly testovány pelety vyrobené na bázi uhelných kalů (odkaliště Nový
York) a kompostů nebo hnědé uhlí „Chomutovská uhelná pánev“ s komposty, případně komposty s využitím odpadního kartonu. Na základě hodnoty indexu PDI se prokázalo, že dostatečně mechanicky odolné pelety lze připravit z kompostu a uhlí tak, že přídavek uhlí nesmí být vyšší než 30 % a nižší než 10 %. Takto připraven pelety mají také nejnižší WI Komposty, které vyhovují vyhlášce 341/2008 Sb. „O bioodpadech“ lze peletizací
zpracovat jako hnojivo. I když je tato aplikace energeticky náročnější, než přímé použití
kompostů, lze takto lépe regulovat dávku hnojiva, případně lze zvýšit obsah živin nebo využít aditiva pro zlepšení vlastností hnojiv (řízené uvolňování živin – přídavek bentonitu).Mechanická odolnost pelet z kompostu je mezi 89 – 97 %. Odolnost vůči absorpci vody, vyjádřená jako „wettability index“ se pohybuje mezi 8 – 29 %.
S předpokládaným rozvojem pyrolýzy bude docházet k nárustu produkce pyrolýzního koksu, s kterým bude nutno nakládat. Jednou z možných forem je výroba pelet. Je možné
peletovat pouze pyrolýzní koks nebo pyrolýzní koks ve směsi s aditivy zlepšujícími vlastnosti pelet. Pelety vyrobené z čistého pyrolýzního koksu mají menší mechanickou odolnost pohybující se u koksu z biomasy 68 %, z pneumatik 78 % a z hnědého uhlí 70 %. | cs |
dc.description.abstract | My dissertation is focused on the study of physical-mechanical properties of materials and
their impact on the production of pellets. Pelletization was predominantly oriented on
biomass (energetic grasses from Oseva Pro, Zubří), compost and the product of pyrolysis
„pyrolysis char“ which based on its qualitative parameters (content of inorganic component) can be used as a fuel only. While studying the physical-mechanical properties the following parameters were studied: grain composition, durability (Durability Index-PDI), compression resistence (hardness) and water resistence „wettability index“ (WI).
The effect of ash content in some materials and the effect of the content of the majority
component (particularly lignin) in biomass on mechanical properties of pellets was monitored.
From the point of view of the optimalisation of mechanical properties of pellets, the effeft
of adding various binding agents and humidity was monitored.
Pelletization which is one of the forms of densification has become a more and more widely used method of material treatment. Energetic utilization of biomass is the most
commonly used application of densification. Biomass represents a renewable source of energy, which has the potential to cover a certain percentage of the world’s energy consumption.Other possibilities for the utilization include the pelletization of waste products. Recently there has been progress in the composting of biologically degradable components of waste.
Composts which do not have the qualitative parameters for agricultural application or
recultivation do have the potential for energetic utilization. Compost pellets represents a convenient form of transport material. Moreover, pelletization opens up to the possibility for the addition of supplement materials with high content of carbon, these will replace carbon losses caused by the composting process which could be 20 – 40 %. In terms of the
physical - mechanical properties and grain size composition, pellets made on the base of
coal sludge (sludge lagoon Nový York) and compost, lignite (Chomutov coal basin) and
compost, or compost with waste carton were tested. Based on the pellet durability index value it has been proven that sufficiently durable pellets are made from compost and coal, where coal content is not more than 30 % and less than 10 %. These pellets also have the lowest Wettability index.
Composts, which comply with Czech regulation 341/2008 Sb. „About Biowastes“, can be pelletised for fertilizer. Although this aplication is more energy demanding than direct use of compost, with this method it is posible to better regulate the fertiliser dosage, alternatively we can increase the content of nutrients or utilize aditives for the improvement of the fertilizer´s properties (controlled release of nutrients-addition of betonit). Durability of compost pellets is between 89 – 97 % and water resistance
expressed as wettability index is between 8 – 29 %.
With projected expansion of pyrolysis there will be increased production of pyrolysis char
which will need to be dealt with. One of the possible applications of this char is to use this
material for the production of pellets. Only pure pyrolysis char or pyrolysis char in mixture
with additives which are improving the pellets properties can be processed. Pellets made
from pure pyrolysis char have lower durability, fluctuating between 68% for pellets... | en |
dc.format | 104 l. : il. + 1 CD-R | cs |
dc.format.extent | 5078354 bytes | cs |
dc.format.mimetype | application/pdf | cs |
dc.language.iso | cs | cs |
dc.publisher | Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava | cs |
dc.subject | peletizace, kompost, pyrolýzní koks, materiálové a energetické využití | cs |
dc.subject | pelletization, compost, pyrolysis char, material and energetic utilization | en |
dc.title | Výzkum environmentálních vlastností pelet. | cs |
dc.title.alternative | Research of the Environmental Properties of Pellets. | en |
dc.type | Disertační práce | cs |
dc.identifier.signature | 201201402 | cs |
dc.identifier.location | ÚK/Sklad diplomových prací | cs |
dc.contributor.referee | Kozaczka, Jaroslav | cs |
dc.contributor.referee | Imriš, Ivan | cs |
dc.contributor.referee | Juchelková, Dagmar | cs |
dc.date.accepted | 2012-08-30 | cs |
dc.thesis.degree-name | Ph.D. | cs |
dc.thesis.degree-level | Doktorský studijní program | cs |
dc.thesis.degree-grantor | Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Hornicko-geologická fakulta | cs |
dc.description.category | Prezenční | cs |
dc.description.department | 546 - Institut environmentálního inženýrství | cs |
dc.thesis.degree-program | Inženýrská ekologie | cs |
dc.thesis.degree-branch | Ochrana životního prostředí v průmyslu | cs |
dc.description.result | vyhověl | cs |
dc.identifier.sender | S2735 | cs |
dc.identifier.thesis | ZAJ086_HGF_P3904_3904V012_2012 | |
dc.rights.access | openAccess | |