Vliv informovanosti voličů na politicko-rozpočtové cykly

Abstract

Předmětem dizertační práce je problematika politicko-rozpočtového cyklu (PBC). Jedná se o cyklus zaznamenatelný v instrumentech hospodářské politiky – v saldu státního rozpočtu, příjmech, výdajích, ale i např. v měnově-politických úrokových sazbách – jenž je vyvolán volebním cyklem. Cílem dizertační práce je testovat podmíněný politicko-rozpočtový cyklus (PBC) ve vyspělých zemích (OECD) v závislosti na míře informovanosti voličů; a tudíž přispět k potvrzení či zamítnutí existence podmíněného politicko-rozpočtového cyklu v těchto zemích. Konkrétní testovatelná hypotéza je odvozena z teoretického modelu politicko-rozpočtového cyklu, který je pro tento účel vyvinut v analytické části práce. Tato hypotéza postuluje, že nižší informovanost voliče vede k výraznějšímu politicko-rozpočtovému cyklu. Kapitola 1 je úvod. Kapitola 2 obsahuje teoretické zakotvení celé dizertační práce. Kapitola 3 je analytickou částí, kde je popsán model politicko-rozpočtového cyklu a základní testovatelná hypotéza (i její empirická predikce). Kapitola 4 je empirickou částí – zde je pomocí dynamického regresního lineárního modelu na OECD v letech 1995 – 2014 testován model PBC. K odhadu parametrů modelu je použit Arellano-Bondův GMM estimátor. Kapitola 5 obsahuje návrhy a doporučení – největší pozornost je zaměřena na nekonvenční doporučení – všeobecnou daň z deficitu. Kapitola 6 obsahuje závěr. Nejdůležitějším výsledkem dizertační práce je, že v zemích, které označujeme za země s nižší mírou informovaností voličů, pravidelně dochází k cyklickým výkyvům realizované fiskální politiky. V době voleb dochází k pravidelným nárůstům deficitů veřejných financí v průměru o přibližně 0,7 % HDP, přičemž hlavní silou, která se na tomto jevu podílí, jsou rostoucí veřejné výdaje. Tento politicko-rozpočtový cyklus není nalezen ve skupině zemí s vyšší mírou informovaností voličů. Platí tedy, v souladu s hypotézou vyplývající z našeho teoretického modelu, že politicko-rozpočtový cyklus se zvětšuje s klesající mírou informovanosti voličů. Tyto výsledky jsou podpořeny řadou robustnostních testů, ekonomických i čistě ekonometrických.

The topic of this dissertation is the existence of the political budget cycle. A political budget cycle is a cycle which is observable in the fiscal policy instruments – in the budget balance, revenues or expenditures. This cycle is induced by an electoral cycle. The main aim of the dissertation is to test whether a political budget cycle (PBC) exists in the developed countries (OECD), and whether it depends on the awareness of voters – how well-informed they are. A specific testable hypothesis is derived from the theoretical model of the political budget cycle, which is designed for this purpose earlier in our thesis. It postulates that lower awareness of voters will lead to a more pronounced political budget cycle. Chapter 4 provides the empirical results, using data for OECD countries from the 1995 – 2014 period. A dynamic linear regression model is used for that purpose, and in particular the Arellano-Bond GMM estimator. Chapter 5 contains our policy implications and recommendations. A special attention is given to an unconventional one of levying a special ‘deficit tax’ that would be imposed on all adult individuals. The main conclusion of the dissertation thesis is to show that there is a strong political budget cycle in countries with a lower level of voters’ awareness. They experience a higher budget deficit at the time of elections than during non-election years. Quantitatively, budget deficit increases by 0.7 % GDP at the time of the elections, primarily through increasing government expenditures, and this gets reversed in the post-election period. A similar cycle was not found in countries in which voters were well-informed. Our results are shown to be robust to a number of alternative specification and robustness tests.