Interest Rate Pass-Through: A Synthesis of Empirical Analyses

Abstract

The interest rate pass-through describes how sensitive lending rates in an economy are to changes in the monetary policy rate. The effectiveness of the pass-through determines how successful the monetary policy could be in controlling the credit cycle, business cycle, and inflation. Therefore, central bankers around the world are greatly interested in assessing this transmission. There is no unified consensus about how strong this transmission is, including in different country’s contexts. The empirical literature reports different sizes of the pass-through across countries and lending rate categories. To synthesize the results of the literature, this thesis conducts a meta-regression analysis of available empirical estimates. The analysis suggests that pass-through tends to be incomplete in general and dependent on the level of financial development, trade openness and institutions. We examine whether the interest rate pass-through in the Czech Republic is similarly dependent on the macro-financial environment. Namely, the thesis examines how the monetary policy rate affects the interest rates on consumer, mortgage, small and medium enterprises (SME), and corporate loans in the Czech Republic. In addition, the thesis tests whether macro-financial factors such as the credit risk, government bonds rate, bank competition, foreign currency (FX) interventions, and deposit structure affect interest rate pass-through. It uses the autoregressive distributed lag (ARDL) modelling approach and verifies the reliability of the estimates for the Czech Republic using a battery of stability tests. The results imply that commercial banks price the consumer loans largely independent from the monetary policy rates. Banks could price the mortgage loans largely based on the government bonds yields, which represent the cost of funds for those loans. The pass-through to SME lending rates depends most on the bank deposit structure. A higher share of deposits lowers the pass-through to SME rates. The meta-regression results and ARDL estimates for the Czech Republic suggest a stable and nearly complete pass-through to the corporate lending rates. The pass-throughts to other lending rates could be more context dependent and less reliable. For instance, the pass-through to mortgage lending rates in the Czech Republic has been markedly affected by the onset of the global financial crisis (GFC). From among the structural factors, an increasing credit risk, trade openness, stock market capitalization, and independence of monetary policy may substantially reduce the strength of interest rate pass-through.

Úroková transmise popisuje citlivost bankovních úrokových sazeb na změny v měnově-politických úrokových sazbách, přičemž efektivní transmise napomáhá formovat předvídatelnou a důvěryhodnou měnovou politiku. Znalost toho, jak se změny sazeb promítají do ekonomiky, je tak pro centrální banky nanejvýš důležitá. Výsledky empirické literatury nicméně ukazují na odlišnou úroveň transmise, a to jak napříč různými typy úrokových sazeb, tak napříč jednotlivými ekonomikami. Ke shrnutí výsledků již publikovaných studií je proto v první části této práce využita meta-regresní analýza. Z této analýzy vyplývá, že úrokové sazby se v průměru mění v menším poměru než jedna ku jedné, přičemž míra samotné transmise závisí na rozvoji kapitálových trhů, stupni otevřenosti ekonomiky a na institucionálním prostředí. V druhé části dizertační práce je posléze testováno, jak se změny v měnově-politické úrokové sazbě promítají do úrokových sazeb na spotřebitelské, hypoteční, podnikatelské a korporátní úvěry v České republice. V rámci této části je dále zkoumáno, zda je úroková transmise ovlivněna i vývojem různých makro-finančních faktorů. K testování této problematiky je v práci využit autoregresní model rozložených časových zpoždění (ARDL), jehož výsledky jsou verifikovány několika testy stability. Jednotlivé odhady naznačují, že komerční banky oceňují spotřebitelské úvěry z části nezávisle na měnově-politické sazbě. Jinak je tomu u hypotečních úvěrů, které jsou oceňovány převážně dle vývoje výnosů vládních dluhopisů, které tak v podstatě představují náklady na financování hypoték. Transmise úrokových sazeb do podnikatelských úvěrů závisí na struktuře a výši bankovních depozit s tím, že rostoucí podíl depozit výrazně oslabuje danou transmisi. Výsledky meta-regresní analýzy a současně i ARDL modelu potvrzují, že úrokové sazby korporátních úvěrů se přizpůsobují rychle a stabilně v porovnání s ostatními sazbami, u kterých je přizpůsobení sazeb do jisté míry nespolehlivé a z části závislé na jiných faktorech. To dokazuje příklad hypotečních úvěrů, u kterých se v důsledku přeneseného efektu globální finanční krize snížila síla úrokové transmise až na polovinu v porovnání s předkrizovým obdobím. Závěrem je nutné zdůraznit, že míra přizpůsobení úrokových sazeb je do značné míry ovlivňována velikostí úvěrového rizika, otevřeností ekonomiky, kapitalizací akciových trhů a stupněm nezávislosti centrální banky.