Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorŠulganová, Monika
dc.contributor.authorYang, Luo
dc.date.accessioned2020-10-02T09:26:31Z
dc.date.available2020-10-02T09:26:31Z
dc.date.issued2020
dc.identifier.otherOSD002
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/10084/141865
dc.description.abstractAs global economic integration continues to develop, China's exchange rate marketization reform process is also accelerating, and the impact of exchange rates on China's economic development has become more and more important. At the same time, China has increased foreign trade cooperation. The degree of China's trade openness is also deepening. The aim of this thesis is to investigate the influence of trade openness and exchange rate volatility on inflation in China. Through employing the Autoregressive Distributed Lag (ARDL) model, we will explore the relationship between selected macroeconomic variables in a single-equation time series setup and estimate both long-term and short-term effects on China’s inflation with the help of the commonly used econometric tool EViews10. My result shows that in the long-run there is a significantly positive relationship between trade openness and inflation, and there is no clear evidence of a significant effect of exchange rate change to influence inflation. In short run, there is a significantly negative relationship between trade openness and inflation and no relationship between exchange rate change and inflation. It should be clear that our model and conclusions are based on a specific period (2000-2018) in China.en
dc.description.abstractS pokračujícím vývojem globální hospodářské integrace se rovněž zrychluje proces čínské reformy tržního směnného kurzu a stále větší význam má dopad směnných kurzů na čínský hospodářský rozvoj. Zároveň Čína posílila spolupráci v oblasti zahraničního obchodu. Rovněž se prohlubuje stupeň obchodní otevřenosti Číny. Cílem této práce je prozkoumat vliv obchodní otevřenosti a volatility směnného kurzu na inflaci v Číně. Prostřednictvím modelu autoregresivního distribuovaného laku (ARDL) prozkoumáme vztah mezi vybranými makroekonomickými proměnnými v nastavení časové řady s jednou rovnicí a pomocí běžně používaného ekonometrického modelu odhadneme dlouhodobé i krátkodobé účinky na čínskou inflaci. nástroj EViews10. Můj výsledek ukazuje, že z dlouhodobého hlediska existuje výrazně pozitivní vztah mezi otevřeností obchodu a inflací a neexistuje jasný důkaz o výrazném dopadu změny směnného kurzu na inflaci. Z krátkodobého hlediska existuje výrazně negativní vztah mezi otevřeností obchodu a inflací a žádný vztah mezi změnou směnného kurzu a inflací. Mělo by být jasné, že náš model a závěry vycházejí z konkrétního období (2000–2018) v Číně.cs
dc.format.extent2516999 bytes
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.language.isoen
dc.publisherVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostravacs
dc.subjectInflation;Exchange rate;Trade openness;Autoregressive Distributed Lag(ARDL) Model;China;Monetary policyen
dc.subjectInflace ; směnný kurz ; otevřenost trhu ; model autoregresivní distribuované laty (ARDL) ; Čína ; měnová politikacs
dc.titleInfluence of Trade Openness and RMB Exchange Rate Volatility on Inflation in Chinaen
dc.title.alternativeVliv obchodní otevřenosti a volatility směnného kurzu RMB na inflaci v Číněcs
dc.typeDiplomová prácecs
dc.contributor.refereeMelecký, Aleš
dc.date.accepted2020-09-03
dc.thesis.degree-nameIng.
dc.thesis.degree-levelMagisterský studijní programcs
dc.thesis.degree-grantorVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakultacs
dc.description.department154 - Katedra financícs
dc.thesis.degree-programHospodářská politika a správacs
dc.thesis.degree-branchFinancecs
dc.description.resultvýborněcs
dc.identifier.senderS2751
dc.identifier.thesisYAN0022_EKF_N6202_6202T010_2020
dc.rights.accessopenAccess


Soubory tohoto záznamu

Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit minimální záznam