Inflační očekávání: teorie a praxe ve vybraných zemích

Abstract

Bakalářská práce se zabývá zhodnocením přístupů k měření inflačních očekávání vybraných centrálních bank. Zaměřuje se na přístupy k měření u České národní banky, Evropské centrální banky a u Federálního rezervního systému. Dále zjišťuje, jak se výsledky skutečné míry inflace liší od očekáváné míry inflace. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první polovině teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy související s inflací a inflačními očekáváními. Druhá část teoretické části je věnována komparaci přístupů k měření inflačních očekávání na základě stanovených kritérií, mezi které patří: cíl měnové politiky, subjekty měření, počet analytiků, počet domácností, časový horizont měření u analytiků a časový horizont měření u domácností. V praktické části byla provedena deskripce odchylek skutečné míry inflace od očekáváné míry inflace v období od roku 2001 do roku 2022. Následně byla provedena komparace z hlediska přesnosti odhadu, průměru odhadu apod. Hlavním zjištěním je, že inflační očekávání analytiků bývají přesnější než očekávání domácností. Nejpřesnější skupinou analytiků jsou analytici z České republiky. U domácností bývají inflační očekávání vyšší než u analytiků, nejvyšší byla zjištěna u domácností v eurozóně. Domácnosti obvykle odhadují míru inflace na další období na základě aktuální hodnoty inflace, kdežto analytici využívají k predikci různé modely.

The bachelor's thesis deals with the approaches evaluation of the measurement of inflation expectations of selected central banks. It focuses on the measurement approaches of the Czech National Bank, the European Central Bank, and the Federal Reserve. It also investigates how the results of the actual inflation rate differ from the expected inflation rate. The bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. The first half of the theoretical part defines the basic concepts related to inflation and inflation expectations. The second part of the theoretical part is devoted to a comparison of approaches to measuring inflation expectations based on established criteria, such as: monetary policy objective, measurement subjects, number of professional forecasters, number of households, measurement time horizon for professional forecasters and measurement time horizon for households. In the practical part, a description was made of the deviations of the actual inflation rate from the expected inflation rate over the period from 2001 to 2022. Subsequently, a comparison was made in terms of the accuracy of the estimate, the average of the estimate, etc. The main finding is that professional forecasters' inflation expectations tend to be more accurate than households' expectations. The most accurate group of professional forecasters come from the Czech Republic. Households' inflation expectations tend to be higher than professional forecasters', with the highest being found for households in the euro area. Households usually estimate the inflation rate for the next period based on the current inflation rate, whereas professional forecasters use different models for forecasting.