Vliv daňového zatížení na zadluženost zemí v Eurozóně

Abstract

Tato diplomová práce řeší vliv daňové zátěže na míru zadlužení zemí v eurozóně. Cílem práce bylo zhodnotit jaký vliv bude mít zvyšování daňové kvóty a jejich částí na míru zadlužení zemí v eurozóně a následně na míru zadlužení podskupin členských zemí. K analýze byl využit jednoduchý lineární regresní model a výsledky napovídají, že zpravidla dochází ke zvýšení míry zadlužení v reakci na zvýšení daňového zatížení v podobě zvyšování daňové kvóty. Výsledky analýzy jsou komentovány prostřednictvím metody deskripce a komparace a v rámci jednotlivých podkapitol dochází k poukázání na zajímavé výsledky. Zajímavé výsledky přinesla analýza vlivu daňové kvóty korporátních daní na míru zadlužení zemí v eurozóně, jelikož pro země, které měly vyšší index HDI, vyšší daňovou zátěž nebo vyšší míru zadluženosti, než byl medián pro eurozónu, byl efekt záporný a zvýšení této daňové kvóty zadluženost snižovalo, zatímco pro země, které měly nižší HDI index, daňové zatížení a míru zadluženosti, než byl medián pro eurozónu, platil přesný opak. Silnější efekt zvyšování daňové kvóty na míru zadlužení byl zpravidla pro země s hodnotou zvoleného kritéria vyšší, než byl medián pro eurozónu, nicméně výsledky byly spolehlivější právě pro druhou podskupinu. Tato práce může čtenáři pomoct blíže pochopit problematiku zadluženosti která se konkrétně pro potřeby této práce dotýká zemí eurozóny a odpovídá na otázku, jaké následky může pro členské státy mít zvyšování daňové zátěže pro ekonomické subjekty.

This thesis examines the impact of the tax burden on the debt levels of countries in the euro area. The aim of the thesis was to assess the impact of increasing Tax-To-GDP ratio and their shares on the debt ratios of the euro area members and, consequently, on the debt ratios of subgroups of member countries. A simple linear regression model was used for the analysis and the results suggest that there is generally an increase in the debt ratio in response to an increase in the tax burden in the form of a Tax-To-GDP ratio. The results of the analysis are commented on through the descriptive and comparative method and interesting results are highlighted within the sub-sections. The analysis of the effect of the corporate Tax-To-GDP ratio on the debt levels of the euro area members yielded interesting results, as for countries that had a higher HDI, a higher tax burden or a higher debt level than the euro area median, the effect was negative and the increase in Tax-To-GDP ratio reduced indebtedness, while for countries that had a lower HDI, tax burden and debt level than the euro area median, the opposite was true. The stronger effect of increasing the tax quota on the debt ratio was generally for countries with a value of the chosen criterion higher than the median for the euro area, but the results were more reliable for the latter subgroup. This paper can help the reader to understand more closely the debt issue that specifically affects euro area countries for the purposes of this paper and answers the question of what consequences increasing the tax burden on economic agents can have for member states.