Networking and female entrepreneurship in developing countries

Abstract

The doctoral thesis has focused on networking and female entrepreneurship in developing countries. The thesis has shown the reason for the lower share of women as entrepreneurs in developing countries. Women are less preferred than their male counterparts when starting a business due to lower education, worse access to credit, etc. The central point of the thesis is the importance of networking, examined by analysing the role of social capital for women in starting a new business and how it reduces the gender gap in entrepreneurial entry. This doctoral study has focused on quantitative and qualitative analysis. For quantitative analysis, the paper has used Global Entrepreneurship Monitor (GEM) data from 2011-2018, considering developing countries, with a special focus on India and all Asian developing countries mentioned together to validate the hypothesis of the role of social capital in entrepreneurial entry, using a binary model. For qualitative study, an online interview was conducted, interviewing 13 female respondents to validate the role of networks and how they help in managing the difficulties women face when entering business. The results are first based on a quantitative analysis of all Asian countries available in the Global Entrepreneurship Monitor (GEM) database, considering entrepreneurial networks (ENeT) as a key variable. This is followed by a separate quantitative analysis of India. The estimation demonstrates the effect of ENeT on female respondents. When variables such as personal business contacts, business skills, opportunities, work status, and subjective norms are included, a reduction in the gender gap is observed. The effect of ENeT is also evident among women across different income groups and educational levels, those possessing business skills, considering good opportunities to start a business, and experiencing a fear of failure. These results indicate how networking increases the likelihood of active business participation for women. Qualitative research has shown different aspects of social connections that helped the interviewees (such as financial support, contacts, moral support, etc.) in setting up and running their businesses. Given proper direction and guidance, women can perform better in entrepreneurial activities. For this, social and entrepreneurial contact is highly required.

Tato disertační práce se zaměřuje na networking a zahájení podnikání žen v rozvojových zemích. Práce poukázala na důvody nižšího zastoupení žen mezi podnikateli. Ženy mají horší podmínky při zakládání podniků než muži, což je způsobeno jejich nižší úrovní vzdělání, horším přístupem k úvěrům a dalšími faktory. Hlavním tématem předložené práce je význam networkingu, resp. sociálního kapitálu, při vstupu žen do podnikání a snižování gendrových rozdílů v podnikatelských aktivitách. Práce zahrnuje jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzu. Kvantitativní analýza vychází z dat Global Entrepreneurship Monitor (GEM) z let 2011–2018, přičemž jsou zkoumány všechny asijské rozvojové země obsaženy v šetření GEM, zejména pak Indie, které je věnována speciální pozornost. Cílem bylo ověřit hypotézu o vlivu sociálního kapitálu na vstup do podnikání pomocí binárního modelu. Kvalitativní analýza vycházela z online rozhovorů s 13 indickými podnikatelkami, které poskytly náhled na roli sociálních sítí a jak jim pomáhají překonávat překážky při vstupu do podnikání.

Výsledky kvantitativní analýzy poukázaly na významný vliv přítomnosti podnikatelů v sociálním kapitálu žen (ENeT) na zahájení vlastního podnikání ve všech asijských zemích, které jsou zahrnuty v databázi GEM. Následná samostatná analýza zaměřená na Indii potvrdila, že ENeT má pozitivní dopad na ženy podnikatelky. Když byly zahrnuty proměnné jako kontakty s podnikateli, obchodní dovednosti, přítomnost vhodných příležitostí pro podnikání, pracovní status a subjektivní normy, došlo ke snížení genderové mezery v zahájení podnikání. Vliv ENET na zahájení podnikání byl patrný napříč různými příjmovými a vzdělanostními skupinami žen, zejména pak těch, které mají obchodní dovednosti, vidí příležitosti k podnikání, a přitom mají obavy ze selhání. Networking tedy zvyšuje pravděpodobnost, že ženy aktivně vstoupí do podnikání. Kvalitativní výzkum odhalil různé aspekty sociálních sítí, které pomáhaly ženám – například finanční a morální podpora nebo kontakty – při zakládání a řízení podniků.

Výsledky naznačují, že pokud ženy dostanou správné vedení a podporu, může se zvýšit jejich participace v podnikatelských aktivitách. Networking a podnikatelské kontakty hrají v tomto procesu klíčovou roli.