Mezinárodní efekty přelévání měnové politiky

Abstract

Disertační práce se zabývá empirickým zkoumáním přenosu měnověpolitických šoků mezi ekonomikami centra a periferie. Synchronní zpřísňování měnové politiky v situaci současných geopolitických a ekonomických nejistot vyvolává otázky ohledně rizika nadměrného přelévání měnových šoků a jejich dopadů na stabilitu světové ekonomiky. Práce se zaměřuje na analýzu klíčových transmisních mechanismů, zahrnujících obchodní a finanční kanály, a jejich dopadů na makroekonomické ukazatele. Tento výzkum reflektuje rostoucí globální provázanost finančních trhů a bank, které ovlivňují dynamiku přelévání měnové politiky.

Teoretická část práce poskytuje historický přehled a rámec pro zkoumání přelévání měnové politiky. Tento rámec sahá od tradičních modelů, jako je Mundellův-Flemingův model, až po moderní koncepty, které zahrnují finanční frikce, informační frikce a globální finanční cykly. Práce identifikuje klíčové kanály přelévání, jako jsou obchodní vazby, pohyb kapitálu a vliv devizových kurzů. Empirická část práce využívá globální bayesovský vektorový autoregresní model (BGVAR), který umožňuje analyzovat komplexní mezinárodní interakce mezi ekonomikami. Data zahrnují období let 2001 až 2022 a zaměřují se na dopady měnověpolitických šoků z USA a eurozóny na vybrané středoevropské ekonomiky, které nejsou členy eurozóny. Tento přístup umožňuje identifikovat jak přímé, tak nepřímé účinky měnověpolitických opatření. Hlavní zjištění ukazují, že: (I) neočekávané měnové šoky z center mají výrazný dopad na reálný produkt a cenovou hladinu v periferních zemích; (II.) finanční kanál je rozhodující pro vývoj úrokových sazeb a finančních cyklů; (III.) domácí měnová politika v periferních zemích zůstává značně nezávislá, ačkoli zahraniční šoky ovlivňují inflaci a ekonomickou aktivitu; (IV.) plovoucí měnové uspořádání dokáže zmírnit dopady zahraničních šoků, ale nenabízí plnou ochranu; (V.) působení informačního kanálu ukazuje na význam komunikace centrálních bank i z hlediska přelévání sentimentu do dalších ekonomik.

Práce přispívá k rozšíření znalostí o mezinárodní transmisi měnové politiky a zdůrazňuje potřebu zahrnout finanční kanál do empirických modelů. Závěrečná diskuse poskytuje praktické implikace pro tvorbu hospodářské politiky v otevřených ekonomikách a upozorňuje na důležitost koordinace mezinárodních měnověpolitických opatření. Celkově práce zdůrazňuje, jak globalizace finančních trhů a geopolitické nejistoty formují účinnost měnověpolitických opatření v různých ekonomikách.

The dissertation focuses on the empirical investigation of monetary policy shock transmission between core and peripheral economies. The simultaneous tightening of monetary policy amidst current geopolitical and economic uncertainties raises questions about the risk of excessive spillovers and their impact on global economic stability. The study examines key transmission mechanisms, including trade and financial channels, and their effects on macroeconomic indicators. This research reflects the growing global interconnectedness of financial markets, which shapes the dynamics of monetary policy spillovers.

The theoretical part of the dissertation provides a historical overview and a framework for analyzing monetary policy spillovers. This framework spans from traditional models, such as the Mundell-Fleming model, to modern concepts incorporating financial frictions and global financial cycles. The study identifies key spillover channels, including trade linkages, capital flows, and exchange rate effects. The empirical section employs a global Bayesian vector autoregressive model (BGVAR), enabling the analysis of complex international interactions between economies. The data cover the period from 2001 to 2022, focusing on the effects of monetary policy shocks originating in the US and the Eurozone on selected Central European economies outside the Eurozone. This approach allows for the identification of both direct and indirect effects of monetary policy measures. The main findings reveal that: (I.) unexpected monetary shocks from core economies significantly impact real output and price levels in peripheral countries; (II.) the financial channel plays a critical role in shaping interest rates and financial cycles; (III.) domestic monetary policy in peripheral countries remains relatively independent, although foreign shocks influence inflation and economic activity; (IV.) floating exchange rate regimes mitigate the effects of foreign shocks but do not provide complete protection; (V.) the informational channel underscores the importance of central bank communication in influencing sentiment spillovers to other economies.

The dissertation contributes to the understanding of international monetary policy transmission and emphasizes the need to incorporate the financial channel into empirical models. The concluding discussion offers practical implications for economic policymaking in open economies and highlights the importance of coordinating international monetary policy measures. Overall, the study underscores how the globalization of financial markets and geopolitical uncertainties shape the effectiveness of monetary policy across different economies.