Hodnocení úrovně lidského kapitálu v zemích OECD

Abstract

Tato bakalářská práce řeší problematiku lidského kapitálu a jeho současný význam pro jednotlivce a společnost. Lidský kapitál představuje soubor znalostí, schopností a dovedností, které jednotlivec nabyl prostřednictvím vzdělání a výcviku v zaměstnání. Vliv na formování lidského kapitálu má také rodinné prostředí a zdravotní péče. Cílem práce je vyhodnotit úroveň lidského kapitálu v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a význam lidského kapitálu ve vztahu k vybraným makroekonomickým ukazatelům. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitolou je úvod, který definuje cíle a strukturu práce. Následuje teoretické pojetí lidského kapitálu, rešerše empirických studií, analýza, diskuse a závěr. Pro analýzu úrovně lidského kapitálu byla zvolena deskriptivní a korelační analýza vybraných makroekonomických ukazatelů. Jedná se o podíl populace podle dosaženého vzdělání na celkové populaci, míru nezaměstnanosti podle úrovně vzdělání, veřejné a soukromé výdaje na různé úrovně vzdělání, celkovou míru nezaměstnanosti, Human Capital Index (HCI) a výsledky PISA testů. Deskriptivní analýza byla u části z výše zmíněných ukazatelů provedena u 32 zemí OECD za období let 2010, 2015 a 2020. Výjimkou byl ukazatel HCI a celková míra nezaměstnanosti, kde byla analýza provedena v letech 2010 a 2020. Korelační analýza pokryla období let 2006 a 2018. Výsledky deskriptivní analýzy ukázaly, že země s vyšším podílem terciárně vzdělané populace, jako například Austrálie, Jižní Korea a Kanada a většina skupiny zemí nacházejících se na severu Evropy, vykazují nižší míru nezaměstnanosti a vyšší hodnoty HCI. Rovněž vyšší veřejné výdaje na terciární vzdělání mají pozitivní vliv na podíl populace s terciárním vzděláním. Naopak země s vyšším podílem primárně vzdělané populace se potýkají s vyšší nezaměstnaností. Korelační analýza potvrdila slabý existující vztah mezi úrovní lidského kapitálu a nízkou nezaměstnaností. Avšak je nutné si uvědomit, že na míru nezaměstnanosti působí celá řada dalších faktorů, jako například aktivní či pasivní politika zaměstnanosti. Práce potvrdila význam lidského kapitálu jako faktoru ovlivňujícího míru nezaměstnanosti. Pokud země chtějí dosahovat dlouhodobého ekonomického růstu a stability je zapotřebí navyšovat úroveň lidského kapitálu obyvatelstva prostřednictvím investic do vzdělávacích systémů a efektivním propojením vzdělání s trhem práce.

This bachelor’s thesis addresses the issue of human capital and its current significance for individuals and society. Human capital represents a set of knowledge, abilities, and skills acquired by an individual through education and on-the-job training. The formation of human capital is also influenced by the family environment and healthcare. The aim of the thesis is to evaluate the level of human capital in the countries of the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) and the importance of human capital in relation to selected macroeconomic indicators. The thesis is divided into six chapters. The first chapter is the introduction, which defines the objectives and structure of the work. It is followed by the theoretical concept of human capital, a review of empirical studies, analysis, discussion, and conclusion. For the analysis of the level of human capital, descriptive and correlation analysis of selected macroeconomic indicators was chosen. These include the share of the population by educational attainment in the total population, the unemployment rate by education level, public and private expenditure on various levels of education, the overall unemployment rate, the Human Capital Index (HCI), and PISA test results. Descriptive analysis was carried out for some of the above-mentioned indicators in 32 OECD countries for the years 2010, 2015, and 2020. The exceptions were the HCI and the overall unemployment rate, where the analysis was conducted for the years 2010 and 2020. Correlation analysis covered the period of years 2006 and 2018. The results of the descriptive analysis showed that countries with a higher share of tertiary educated population such as Australia, South Korea, and Canada, as well as most countries located in Northern Europe exhibit lower unemployment rates and higher HCI values. Higher public spending on tertiary education also has a positive impact on the share of the population with tertiary education. In contrast, countries with a higher proportion of primary-educated population face higher unemployment rates. Correlation analysis confirmed a weak existing relationship between the level of human capital and low unemployment. However, it is necessary to acknowledge that the unemployment rate is influenced by a number of other factors, such as active or passive employment policies. The thesis confirmed the importance of human capital as a factor influencing the unemployment rate. If countries aim to achieve long-term economic growth and stability, it is necessary to increase the level of human capital among the population through investments in educational systems and effective linking of education with the labor market.