Vývoj daňového zatížení a jeho vliv na ekonomické rozhodování poplatníků na území Slovenské republiky

Abstract

Daňová politika významně ovlivňuje ekonomické chování poplatníků a její vývoj je klíčovým faktorem pro hospodářskou stabilitu státu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vlivu daňového zatížení na ekonomické rozhodování poplatníku ve Slovenské republice. Práce využívá korelační a regresní analýzu vybraných daňových veličin (daňová kvóta, efektivní sazba daně fyzických osob, efektivní sazba daně právnických osob) a ekonomických ukazatelů (HDP, investice, spotřeba domácností) v období od roku 2004 do roku 2023. Výsledky analýzy ukazují, že nejsilněji ovlivňuje ekonomické ukazatele daňová kvóta. Dále výsledky ukazují, že vliv všech daňových veličin na ty ekonomické je pozitivní. Tento závěr neodpovídá předpokladu, že s vyššími sazbami daní budou poplatníci méně utrácet. Odlišný závěr, než je předchozí hypotéza, může být způsoben tím, že vyšší daňové příjmy umožňují státu financovat veřejné investice, infrastrukturu, vzdělání a sociální transfery, které zvyšují agregátní poptávku a podporují ekonomickou aktivitu. Například vyšší daňová kvóta může znamenat efektivnější výběr daní, což při správném přerozdělení podporuje růst HDP i spotřebu.

Tax policy significantly influences the economic behaviour of taxpayers and its development is a key factor for the economic stability of the state. This bachelor thesis focuses on the analysis of the impact of tax burden on the economic decision-making of taxpayers in the Slovak Republic. The thesis uses correlation and regression analysis of selected tax variables (tax quota, effective personal tax rate, effective corporate tax rate) and economic indicators (GDP, investment, household consumption) in the period from 2004 to 2023. The results of the analysis show that the tax quota has the strongest impact on economic indicators. Furthermore, the results show that the effect of all tax variables on economic ones is positive. This conclusion is not consistent with the assumption that taxpayers will spend less with higher tax rates. A different conclusion from the previous hypothesis may be due to the fact that higher tax revenues allow the government to finance public investment, infrastructure, education and social transfers that increase aggregate demand and promote economic activity. For example, a higher tax quota may imply more efficient tax collection, which, if properly redistributed, supports GDP growth and consumption.