Ekonomické sankce aplikované Evropskou unií na Ruskou federaci a jejich vliv na mezinárodní obchod

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickými sankcemi uvalenými Evropskou unií na Ruskou federaci v reakci na její agresi vůči Ukrajině. Cílem práce je zjistit, jak sankční politika EU ovlivnila obchodní toky mezi oběma subjekty, a posoudit, zda existují náznaky obcházení sankčního režimu prostřednictvím vybraných třetích zemí. Teoretická část se věnuje definici, cílům a typologii sankcí, jejich historickému vývoji a aktuální akademické debatě o jejich efektivitě. Další část analyzuje mechanismus přijímání sankcí na úrovni EU, historický kontext války na Ukrajině a vývoj jednotlivých sankčních balíčků od roku 2014. V analytické části je ověřována hypotéza, že ekonomické sankce vedly k poklesu obchodu mezi EU a Ruskem u vybraných komodit, zatímco obchod s vybranými třetími zeměmi vzrostl. Práce se zaměřuje na obchodní toky čtyř skupin zboží (ropa, ropné produkty a související materiály, hnojiva, organické chemikálie, železo a ocel) mezi Ruskem, EU a třetími zeměmi (Turecko, Kazachstán, Srbsko) v období let 2013–2023. Součástí analýzy je také zjištění komparativní výhody a výpočet indexu obchodní intenzity. Výsledky ukazují, že ekonomické sankce EU vůči Ruské federaci mají omezenou účinnost. Za hlavní problém je označena nedostatečná mezinárodní koordinace, která umožňuje obcházení sankčních opatření prostřednictvím třetích zemí. Analýza potvrdila, že k obcházení sankcí skutečně dochází u některých komodit, přičemž rozsah tohoto jevu se liší v závislosti na druhu zboží a charakteru vzájemných obchodních vztahů.

This bachelor’s thesis focuses on the economic sanctions imposed by the European Union on the Russian Federation in response to its aggression against Ukraine. The aim of the thesis is to determine how the EU’s sanctions policy has affected trade flows between the two entities and to assess whether there are indications of sanctions evasion through selected third countries. The theoretical part deals with the definition, objectives, and typology of sanctions, their historical development, and the current academic debate regarding their effectiveness. The next section analyzes the mechanism of sanctions adoption at the EU level, the historical context of the war in Ukraine, and the development of individual sanctions packages since 2014. In the analytical part, the hypothesis that economic sanctions have led to a decline in trade between the EU and Russia for selected commodities, while trade with certain third countries has increased, is tested. The thesis focuses on trade flows of four groups of goods (oil and petroleum products, fertilizers, organic chemicals, iron and steel) between Russia, the EU, and third countries (Turkey, Kazakhstan, Serbia) during the period 2013–2023. The analysis also includes an examination of Russia’s comparative advantage in the selected commodities and the calculation of the trade intensity index. The results indicate that the EU’s economic sanctions against Russia have had limited effectiveness. A key issue identified is the lack of international coordination, which allows sanctions to be circumvented through third countries. The analysis confirmed that sanctions evasion indeed occurs in certain commodities, although the extent of this phenomenon varies depending on the type of goods and the nature of mutual trade relations.