Daňové zatížení a životní spokojenost: Lze si vyšším zdaněním koupit štěstí?

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi daňovým zatížením a životní spokojeností obyvatel v zemích Evropské unie. Pomocí ekonometrické analýzy panelových dat za období 2013–2023 zkoumá, zda vyšší míra zdanění souvisí s vyšší životní spokojeností, a to jak v čase, tak mezi jednotlivými státy. Diplomová práce rozlišuje mezi celkovou daňovou kvótou a kvótou zdanění příjmů a majetku a analyzuje jejich dopady nejen na celkovou populaci, ale také v rámci vybraných socioekonomických skupin podle pohlaví, věku, příjmu, vzdělání, typu domácnosti a místa bydliště. Výsledky ukazují, že pozitivní souvislost mezi vyšším zdaněním a životní spokojeností se projevuje zejména v průřezových srovnáních mezi státy a výrazněji u daní z příjmů a majetku. Tento efekt je nejvýraznější u skupin obyvatel, které mohou více těžit z veřejných služeb a přerozdělovacích funkcí státu. Závěry práce přispívají k lepšímu porozumění širším dopadům daňové politiky a mohou sloužit jako podklad pro tvorbu efektivních a spravedlivých daňových systémů.

This thesis examines the relationship between tax burden and life satisfaction in European Union countries. Using econometric analysis of panel data for the period 2013-2023, it examines whether higher levels of taxation are associated with higher life satisfaction, both over time and across countries. The thesis distinguishes between total tax quota and income and wealth tax quota and analyses their effects not only on the total population but also within selected socio-economic groups by gender, age, income, education, household type and place of residence. The results show that the positive association between higher taxation and life satisfaction is particularly evident in cross-sectional comparisons between countries and more significant for income and property taxes. This effect is most pronounced for population groups that can benefit more from public services and the redistributive functions of the state. The findings of this paper contribute to a better understanding of the broader implications of tax policy and can serve as a basis for designing efficient and fair tax systems.