dc.contributor.advisor | Hodula, Martin | |
dc.contributor.author | Ngo, Ngoc Anh | |
dc.date.accessioned | 2025-07-04T13:44:55Z | |
dc.date.available | 2025-07-04T13:44:55Z | |
dc.date.issued | 2025 | |
dc.identifier.other | OSD002 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/10084/157995 | |
dc.description.abstract | This doctoral dissertation explores the complex relationship between financial development and financial stability, with a particular focus on the role of macroprudential policy. The primary objectives are to investigate how macroprudential policy influences the finance-growth nexus, its differential impact on non-bank financial intermediation compared to traditional banking, and the implications of alternative lending developments for financial stability.
First, we examine the effects of macroprudential policy actions on the finance-growth nexus in 12 euro area countries. Our findings suggest that active macroprudential policy supports the positive finance-growth relationship rather than disrupting it. This highlights the importance of considering macroprudential measures when analyzing the finance-growth nexus. Notably, these benefits are more pronounced during the tightening of macroprudential measures, as opposed to their easing. The efficacy of these policies hinges on their ability to curb excessive credit growth and mitigate systemic risk, thereby preventing market disruptions. Furthermore, it is crucial to account for the direction of macroprudential measures, not just their frequency, when assessing their impact.
Second, we analyze the impact of macroprudential policy on non-bank financial intermediation, a significant component of the modern financial sector. Our analysis utilizes a~comprehensive dataset covering 23 European Union countries, focusing on a narrow measure of shadow banking that captures credit intermediation by non-banks. Our results robustly demonstrate that macroprudential policy tightening leads to an increase in shadow bank lending. By leveraging the cross-sectional dimension of our data, we show that this effect is particularly pronounced in low-capitalized banking sectors, where macroprudential policy is more binding, resulting in credit reallocation from banks to non-banks. This evidence supports the need for a~level playing field for both bank and non-bank credit institutions.
Third, we assess the effects of non-bank financial intermediation on financial stability, which macroprudential policy aims to promote. Using a large international panel dataset of 78 countries, we find that the overall relationship between digital lending developments and financial stability is negative. However, this relationship becomes positive in countries with low levels of bank concentration. | en |
dc.description.abstract | Tato disertační práce zkoumá komplexní vztah mezi finančním rozvojem a finanční stabilitou se zaměřením na roli makroobezřetnostní politiky. Hlavním cílem práce je prozkoumat, jak makroobezřetnostní politika ovlivňuje vztah mezi finančním rozvojem a ekonomickým růstem, její rozdílný dopad na nebankovní finanční zprostředkování ve srovnání s tradičním bankovnictvím a dopady rozvoje alternativních úvěrů pro finanční stabilitu.
Nejprve zkoumáme účinky makroobezřetnostních opatření na vztah mezi finančním rozvojem a ekonomickým růstem ve 12 zemích eurozóny. Naše zjištění naznačují, že aktivní makroobezřetnostní politika spíše podporuje pozitivní vztah mezi financemi a růstem, než aby jej narušovala. Toto zdůrazňuje význam zohlednění makroobezřetnostních opatření při analýze vazby mezi finančním rozvojem a ekonomickým růstem. Tyto přínosy jsou výraznější během zpřísňování makroobezřetnostních opatření na rozdíl od jejich uvolňování. Účinnost těchto opatření tak závisí na jejich schopnosti omezit nadměrný růst úvěrů a zmírnit systémové riziko, a tím zabránit narušení trhu. Kromě toho je při hodnocení dopadu makroobezřetnostních opatření zásadní zohlednit jejich směr, nikoli pouze jejich četnost.
Následně analyzujeme dopad makroobezřetnostní politiky na nebankovní finanční zprostředkování, které je významnou součástí moderního finančního sektoru. Naše analýza využívá rozsáhlý soubor dat pokrývající 23 zemí Evropské unie a zaměřuje se na zúžený ukazatel stínového bankovnictví, které
ý zachycuje zprostředkování úvěrů nebankovními subjekty. Naše výsledky robustně dokládají, že zpřísnění makroobezřetnostní politiky vede ke zvýšení objemu stínových bankovních úvěrů. Na průřezové dimenzi našich dat ukazujeme, že tento účinek platí zejména pro bankovní sektory s nízkou kapitalizací, kde je makroobezřetnostní politika více svazující, což vede k realokaci úvěrů od bank k nebankovním subjektům. Tyto výsledky podporují potřebu rovných podmínek pro bankovní i nebankovní úvěrové instituce.
Zatřetí hodnotíme efekty nebankovního finančního zprostředkování na finanční stabilitu, kterou má makroobezřetnostní politika podporovat. Na základě rozsáhlého mezinárodního panelu dat ze 78 zemí jsme zjistili, že celkový vztah mezi vývojem digitálních úvěrů a finanční stabilitou je negativní. Tento vztah se však stává pozitivním v zemích s nízkou úrovní koncentrace bank. | cs |
dc.format.extent | 6350227 bytes | |
dc.format.mimetype | application/pdf | |
dc.language.iso | en | |
dc.publisher | Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava | cs |
dc.subject | financial development | en |
dc.subject | non-bank financial intermediation | en |
dc.subject | macroprudential policy | en |
dc.subject | financial stability | en |
dc.subject | economic growth | en |
dc.subject | panel data | en |
dc.subject | instrumental variables | en |
dc.subject | finanční rozvoj | cs |
dc.subject | nebankovní finanční zprostředkování | cs |
dc.subject | makroobezřetnostní politika | cs |
dc.subject | finanční stabilita | cs |
dc.subject | ekonomický růst | cs |
dc.subject | panelová data | cs |
dc.subject | instrumentální proměnné | cs |
dc.title | Finance, Growth and Macroprudential Policy | en |
dc.title.alternative | Finance, růst a makroobezřetnostní politika | cs |
dc.type | Disertační práce | cs |
dc.contributor.referee | Širaňová, Mária | |
dc.contributor.referee | Janků, Jan | |
dc.contributor.referee | Stavárek, Daniel | |
dc.date.accepted | 2025-06-27 | |
dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
dc.thesis.degree-level | Doktorský studijní program | cs |
dc.thesis.degree-grantor | Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta | cs |
dc.description.department | 114 - Katedra ekonomie | cs |
dc.thesis.degree-program | Ekonomie | cs |
dc.description.result | vyhověl | cs |
dc.identifier.sender | S2751 | |
dc.identifier.thesis | NGO0008_EKF_P0311D050003_2025 | |
dc.rights.access | openAccess | |