Komparativní analýza daně z mimořádných zisků ve vybraných státech

Abstract

Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou daně z mimořádných zisků ve vybraných evropských státech. Cílem práce je posoudit, jak Česká republika, Maďarsko a Itálie po roce 2022 konstruovaly mimořádné zdanění, jaké byly motivace jeho zavedení, jaký́ fiskální výnos tato opatření přinesla a nakolik byla ekonomicky efektivní, spravedlivá a právně udržitelná. Teoretická část práce vymezuje pojem mimořádného zdanění, jeho vztah k ekonomické rentě, daňové incidenci a principům daňové spravedlnosti. Analytická část se věnuje jednotlivým národním úpravám a jejich dopadům. Následná komparace ukazuje, že označení windfall tax v praxi zahrnuje rozdílné konstrukce, které se liší vazbou na skutečně mimořádný́ zisk i mírou právní jistoty. Práce dochází k závěru, že nejlépe obhajitelný model mimořádného zdanění je úzce navázán na nadměrný zisk, je časově omezený a legislativně předvídatelný.

This diploma thesis deals with a comparative analysis of windfall tax in selected European countries. The aim of the thesis is to assess how the Czech Republic, Hungary and Italy designed extraordinary profit taxation after 2022, what motivated its introduction, what fiscal outcomes it generated and to what extent these measures were economically efficient, fair and legally sustainable. The theoretical part defines the concept of windfall taxation and its relationship to economic rent, tax incidence and tax fairness. The analytical part examines the national legal frameworks and their fiscal and economic effects. The comparative chapter shows that the label “windfall tax” covers very different instruments in practice, varying in their link to actual excess profit as well as in their degree of legal certainty. The thesis concludes that the most defensible model of extraordinary taxation is narrowly linked to excess profit, temporary in nature and legally predictable.