Vzdělanostní nesoulad a jeho vliv na mzdy v ČR

Abstract

Cílem této disertační práce je analyzovat výskyt vzdělanostního nesouladu na trhu práce v České republice a jeho dopady na mzdové ohodnocení pracovníků. K tomu budou použity data ze dvou průzkumů českého trhu práce z let 2011 a 2022, takže bude navíc možno sledovat změny a vývoj v rámci celé dekády. Práce rozlišuje mezi vertikálním nesouladem, kdy pracovník disponuje vyšším či nižším vzděláním, než je požadováno na dané pozici, a horizontálním nesouladem, který se týká rozdílů mezi vystudovaným oborem a oborem vykonávané profesní činnosti. Vůbec nejčastěji se při výzkumu vzdělanostního nesouladu setkáme s převzdělaností, což je spojeno s publikací Richarda Freemana (1976) The Overeducated American, která ve své době vyvolala rozruch mezi odbornou veřejností ohledně výnosů ze vzdělání a jejich klesající tendencí od druhé světové války. Toto zaujalo širokou odbornou veřejnost a hlavním předmětem zájmu se v empirické literatuře stalo kvantifikovat mzdové dopady jevů souvisejících se vzdělanostním nesouladem. V empirické analýze, založené na datech z roku 2022, je potvrzeno, že pracovníci s požadovaným vzděláním dosahují nejvyššího mzdového bonusu, který činí 7,2 % za každý rok požadovaného vzdělání. Oproti tomu převzdělaní zaměstnanci získávají nižší mzdový bonus, a to pouze 2,3 % za každý rok převzdělání, zatímco podvzdělaní pracovníci čelí mzdové penalizaci ve výši −3,8 % za každý rok chybějícího vzdělání. Robustnost výsledků byla potvrzena skrze alternativní přístupy měření vzdělanostního nesouladu a pomocí využití odlišných metod jeho stanovení. Tyto výsledky jsou také v souladu s předchozími studiemi, zejména se závěry Mysíkové (2016), která analyzovala obdobná data pro Českou republiku. Jako první byl v této práci testován vliv různých psychologických rysů na mzdové ohodnocení a bylo potvrzeno, že rysy jako ambicióznost nebo potřeba řídit a mít věci pod kontrolou, zvyšovat výnosy z požadovaného vzdělání nebo sounáležitost a flexibilita mohou naopak snižovat negativní mzdové efekty pracovníků. Vedle toho byly v práci provedeny testy robustnosti a aplikovány metody pro odstranění ekonometrických problémů, jako je nepozorovaná heterogenita, problém chyb měření nebo zkreslení výběrového vzorku. Tato práce tak přináší důležité poznatky pro akademickou sféru i tvůrce hospodářské politiky, přičemž naznačuje, že vzdělávání by mělo lépe reflektovat požadavky trhu práce, aby se minimalizoval výskyt vzdělanostního nesouladu a jeho negativní dopady na zaměstnance. Na druhou stranu se ukazuje, že zde máme převzdělanou pracovní sílu, která se může stát v budoucnu motorem dalšího ekonomického rozvoje, avšak současný pomalý rozvoj a aplikace technologických změn, které by uměly využít toto vzdělání a zvýšit poptávku po něm, stále ze strany firem nepřichází.

The aim of this dissertation is to analyse educational mismatch in the labour market of the Czech Republic and to examine its impact on workers' wages. To achieve this, data from two surveys of the Czech labour market conducted in 2011 and 2022 will be utilized, allowing for an assessment of changes and developments over an entire decade. This study distinguishes between vertical mismatch, where a worker possesses a higher or lower level of education than required for a given position, and horizontal mismatch, which refers to discrepancies between a worker’s field of study and the field of their professional occupation. The most frequently studied aspect of educational mismatch is overeducation, a phenomenon widely discussed following Richard Freeman’s (1976) publication The Overeducated American, which sparked significant debate among experts about returns to education and their declining trend since World War II. This work captured the attention of the academic community, making the quantification of wage effects associated with educational mismatch a primary focus in the empirical literature. The empirical analysis of 2022 data confirms that workers with the required level of education receive the highest wage premium, amounting to 7.2% per additional year of required education. In contrast, overeducated employees receive a lower wage premium of only 2.3% per additional year of overeducation, while undereducated workers face a wage penalty of −3.8% per missing year of education. The robustness of these results was confirmed through alternative approaches to measuring educational mismatch and the application of different methodologies for its assessment. These findings align with previous research, particularly the conclusions of Mysíková (2016), who analysed similar data for the Czech Republic. This study is the first to test the impact of various psychological traits on wage compensation, confirming that traits such as ambition and influence might increase the wage effects of required education. Apart from that, psychological traits like belongingness or adaptability can mitigate some negative wage effects. In addition, tests and econometric methods were employed to address issues such as unobserved heterogeneity, measurement errors, and selection bias. Thus, this dissertation provides important insights for both the academic community and policymakers. It highlights the need for education systems to better align with labour market demands to minimize the occurrence of educational mismatch and its negative consequences for employees. On the other hand, it appears that we have an overeducated workforce that could become a driving force for future economic development. However, the current slow pace of development and implementation of technological changes that could make use of this education and increase demand for it is still not forthcoming from companies.