Řecká dluhová krize

Abstract

Fenomén řeckého zadlužování má počátky v 80. letech 20. století a byl zapříčiněn nerozvážným nakládáním jednotlivých vlád s veřejnými financemi. Kromě vnitřních politických vlivů existují i vnější podněty, které určitým způsobem ovlivňují výši dluhu. Informace o vážnosti zadlužení začaly vyplouvat na povrch v souvislosti s průběhem světové krize na podzim roku 2009. V květnu roku 2010 byla Řecku poskytnuta půjčka ve výši 110 mld. EUR, jejíž cílem bylo předejít situaci, kdy by země neměla dostatek zdrojů na pokrytí svých závazků, zabránit oslabování eura, omezit rozšiřování nákazy do dalších zemí eurozóny, přimět řeckou vládu k provádění strukturálních reforem a zajistit částečný návrat Řecka na finanční trhy v roce 2012.

Po roce se Řecku podařilo provést několik reformních opatření a výrazně snížit deficit veřejných rozpočtů, přesto nebyly naplněny podmínky vyjednané finanční pomoci a země je permanentně kritizována za zpoždění a nedokonalosti prováděných změn. Poskytnutá finanční pomoc nebude dostatečná a Řecko čeká několik možných scénářů. Evropská unie v čele se státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond se mohou rozhodnout půjčku navýšit, může padnout rozhodnutí o restrukturalizaci řeckého dluhu, Řecko opustí eurozónu a vrátí se k vlastní měně a nebo ho může potkat bankrot.

The phenomenon of the Greek debt has its origins in the 80’ of the 20th century and has been caused by governments’ inadequate management of Greek public finances. Except the internal political stimulus there are some external influences which have in some way affected the debt size. The ongoing world crisis helped to discover the seriousness of the Greek debt in autumn 2009. The bail-out of 110 billion EUR followed in May 2010. It was agreed in order to provide Greece with enough money to pay its creditors, to prevent weakening of the euro currency, to limit spreading of the crisis to other eurozone countries, to push the Greek government to implement structural reforms and to help Greece to return back in the financial markets already in 2012.

A year after the bail-out plan, Greece has managed to implement several reform measures and reduce drastically its deficit but it was not enough to fulfill the agreed conditions. Greece is being criticized for the constant delays in reform implementing and that it has not taken enough measures to meet the plan. As Greek State has run out of money once again, several scenarios can be expected: The European Union, the eurozone countries and the International Monetary Fund may decide to increase the bail-out plan, a decision on debt restructuring may be expected, Greece might leave the eurozone and return to its national currency and finally there is a high risk of bankruptcy.