Výstup metanu v poddolovaných oblastech v závislosti na klimatických podmínkách

Abstract

Ostravské doly se vždy vyznačovaly výraznou plynodajnosti a byly z hlediska báňských bezpečnostních předpisů zařazeny do kategorie dolů s největším nebezpečím výskytu metanu. Ostravsko-karvinská aglomerace o rozloze přibližně 600 km2, vystavěná na uhelném ložisku s minulou intenzivní hornickou činností, se potýká s negativními projevy hornické činnosti – zejména výstupem důlních plynů (metanu) na povrch. Celý region je hustě osídlen a počet obyvatel jen na území Ostravy činí přibližně 300 tisíc. Výstup metanu na povrch vytváří ve svém okolí riziko vzniku mimořádných událostí. Tato skutečnost je doložena výčtem desítek havárií, jejichž příčinou byl výstup metanu na povrch, často spojený s přítomností starých důlních děl v minulosti nedostatečně zlikvidovaných a zabezpečených. Hlavním parametrem, který zásadně ovlivňuje výstup metanovzdušné směsi na povrch je bezesporu barometrický tlak. Krom této veličiny však zde mohou hrát svou roli také ostatní klimatické podmínky, jako jsou například dešťové srážky, vítr nebo teplota. Porovnání vlivů právě těchto naposledy zmiňovaných veličin bude tvořit hlavní tematické cíle této disertační práce.

Ostrava's mines have always been characterized by a pronounced complexity and have been classified as mines with the highest risk of methane occurrence in terms of mining safety regulations. The Ostrava-Karvina agglomeration with an area of approximately 600 km2, built on a coal deposit with a past intensive mining activity, faces the negative manifestations of mining activity - especially the output of mining gases (methane) to the surface. The whole region is densely populated and the population is only about 300,000 in Ostrava. The output of methane to the surface creates a risk of extraordinary events in its vicinity. This fact is documented by a list of dozens of accidents, caused by methane discharges to the surface, often associated with the presence of old mining works in the past, which have not been sufficiently destroyed and secured. The main parameter that fundamentally influences the output of the meta-air mixture to the surface is undoubtedly the barometric pressure. In addition to this, other climatic conditions, such as rainfall, wind or temperature, can play its role. The comparison of the effects of the last mentioned quantities will be the main thematic objectives of this dissertation.