Influence of Trade Openness and RMB Exchange Rate Volatility on Inflation in China

Abstract

As global economic integration continues to develop, China's exchange rate marketization reform process is also accelerating, and the impact of exchange rates on China's economic development has become more and more important. At the same time, China has increased foreign trade cooperation. The degree of China's trade openness is also deepening. The aim of this thesis is to investigate the influence of trade openness and exchange rate volatility on inflation in China. Through employing the Autoregressive Distributed Lag (ARDL) model, we will explore the relationship between selected macroeconomic variables in a single-equation time series setup and estimate both long-term and short-term effects on China’s inflation with the help of the commonly used econometric tool EViews10. My result shows that in the long-run there is a significantly positive relationship between trade openness and inflation, and there is no clear evidence of a significant effect of exchange rate change to influence inflation. In short run, there is a significantly negative relationship between trade openness and inflation and no relationship between exchange rate change and inflation. It should be clear that our model and conclusions are based on a specific period (2000-2018) in China.

S pokračujícím vývojem globální hospodářské integrace se rovněž zrychluje proces čínské reformy tržního směnného kurzu a stále větší význam má dopad směnných kurzů na čínský hospodářský rozvoj. Zároveň Čína posílila spolupráci v oblasti zahraničního obchodu. Rovněž se prohlubuje stupeň obchodní otevřenosti Číny. Cílem této práce je prozkoumat vliv obchodní otevřenosti a volatility směnného kurzu na inflaci v Číně. Prostřednictvím modelu autoregresivního distribuovaného laku (ARDL) prozkoumáme vztah mezi vybranými makroekonomickými proměnnými v nastavení časové řady s jednou rovnicí a pomocí běžně používaného ekonometrického modelu odhadneme dlouhodobé i krátkodobé účinky na čínskou inflaci. nástroj EViews10. Můj výsledek ukazuje, že z dlouhodobého hlediska existuje výrazně pozitivní vztah mezi otevřeností obchodu a inflací a neexistuje jasný důkaz o výrazném dopadu změny směnného kurzu na inflaci. Z krátkodobého hlediska existuje výrazně negativní vztah mezi otevřeností obchodu a inflací a žádný vztah mezi změnou směnného kurzu a inflací. Mělo by být jasné, že náš model a závěry vycházejí z konkrétního období (2000–2018) v Číně.