Phillipsova křivka v zemích Visegrádské čtyřky

Abstract

Cílem této práce je prokázat či vyvrátit možnost využití Phillipsovy křivky jako nástroje hospodářské politiky v zemích Visegrádské čtyřky. Phillipsova křivka popisuje vzájemný vztah inflace a nezaměstnanosti. Inflace a nezaměstnanost patří k základním makroekonomickým ukazatelům. Pro úspěšnost hospodářské politiky je důležitá jejich vzájemná sladěnost. V dlouhém období je platnost Phillipsovy křivky často zpochybňována. V krátkém období ekonomové uvádí platnost Phillipsovy křivky v rozmezí tří až pěti let. Základ práce tvoří ekonometrická analýza údajů o inflaci a nezaměstnanosti v zemích Visegrádské čtyřky. Data jsou získána z oficiálních stránek Světové banky. V dlouhém období nebyl zjištěn žádný významný inverzní vztah. Teoretické předpoklady byly potvrzeny. V krátkém období je inverzní vztah mnohem průkaznější. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v České republice a v Polsku. Zde by mohla Phillipsova křivka částečně posloužit jako pomocný nástroj hospodářské politiky.

The aim of this thesis is to prove or disprove the possibility of using the Phillips curve as an instrument of economic policy in the Visegrad countries. The Phillips curve describes the relationship between inflation and unemployment. Inflation and unemployment are considered basic macroeconomic indicators. For the success of economic policy is essential mutual coordination these two indicators. In the long term the Phillips curve effect is often questioned. In the short term economists says that the Phillips curve effect cab be observed in the range of three to five years. The main point of the thesis is econometric analysis of data on inflation and unemployment in the Visegrad countries. The data are obtained from the official website of the World Bank. In the long term there was no significant inverse relationship. Theoretical assumptions were confirmed. In the short term is an inverse relationship much more conclusive. The best results were achieved in the Czech Republic and Poland. Here, the Phillips curve could partly serve as an auxiliary tool of economic policy.