Podmínky racionality reflektované z pozice poznávajícího subjektu

Abstract

Autorka příspěvku podává výklad pozice, v níž se nachází poznávající subjekt při výkonu aktu poznávání, a vymezuje pojem pravdivosti z hlediska této pozice. Výchozím bodem úvah se jí stává představa subjektu o tom, jaká by měla jeho ideální pozice při výkonu aktu poznávání být. Z této ideální pozice by poznávající subjekt měl mít schopnost zcela v Kantově smyslu nahlížet skutečný stav noumenálního světa. Na základě demonstrování závislosti pravdivosti propozic na významu pojmů v nich obsažených a významu pak na příslušném konceptuálním schématu je ukázáno, že představa ideální pozice je vnitřně sporná. Pokud bude existovat nějaká takováto bezpředsudečná pozice, pak z jejího pohledu nutně dojde k odvýznamnění veškeré skutečnosti. Na základě zavedení vlastního pojmu tzv. bázové ontologie a popisu jejího obsahu jsou argumentovány meze možností zjemňování příslušného konceptuálního schématu. Bázová ontologie je tvořena tzv. bázovými pojmy a tvoří jakousi vrozenou strukturu, která je nositelkou smyslu všeho, co jsme schopni vnímat a o čem jsme schopni se bavit. Tyto pojmy jsou pro nás jazykovými prostředky naprosto neuchopitelné a jako takové jsou na jazyce nezávislé. Jako jakési vrozené ideje jsou v subjektu biologicky zanořeny a jejich podoba vychází z jeho životních potřeb. Každé konceptuální schéma je pak tvořeno vždy až nad nějakou bázovou ontologií. V tomto kontextu je pojem pravdivosti dán do přímé souvislosti s pojmy adekvátnosti bázové ontologie a mírou jemnosti konceptuálního schématu.