Vyluhovatelnost rtuti z kontaminovaných materiálů

Abstract

Půdy a říční sedimenty s vysokými obsahy rtuti byly vyluhovány řadou extrakčních činidel (vodou, kyselinou sírovou, dusičnanem draselným, kyselinou dusičnou, kyselinou chlorovodíkovou, chloridem vápenatým a chelatonem). Obsahy rtuti v extraktech těmito činidly byly převážně menší než 0,001 mg.l-1. Vzorky půd a říčních sedimentů byly postupně obohaceny přídavkem 10, 20, 50 a 100 μg.g-1 rtuti (přídavkem dusičnanu rtuťnatého o koncentraci c = 1,00 g.l-1). Také koncentrace rtuti ve výluzích z obohacených vzorků vykazovaly převážně nízké hodnoty. Vzorek půdy PA a vzorek říčního sedimentu SB byl rozdělen do 5 frakcí, podle velikosti zrna ( > 10; 2 – 10; 0,63 – 2; 0,2 – 0,63; < 0,2 mm). Tři nejjemnější zrnitostní třídy půdy PA (P3 – P5) i sedimentu SB (S3 – S5), obohacené přídavkem rtuti 20 μg.g-1 byly podrobeny statické a dynamické metodě vyluhování pomocí výše uvedených extrakčních činidel. Použitím statické metody byly získány vyšší koncentrace rtuti než při použití metody dynamické. Zrnitostní třídy půdy PA a sedimentu SB (0,63 – 2 mm) obohacené přídavkem rtuti 50 μg.g-1 byly vyluhovány po dobu čtyř a půl měsíce roztokem kyseliny dusičné a roztokem chelatonu. Rovnováhy při loužení kyselinou dusičnou (půda i sediment) bylo dosaženo asi po 150 000 minutách. Při loužení chelatonem bylo dosaženo rovnováhy po 120 minutách. Dále byla ve vzorcích půdy a sedimentu sledována závislost vyluhovatelnosti rtuti na velikosti zrna výše uvedenými extrakčními činidly. Nejjemnější zrnitostní třídy půdy PA (P3 –P5) a sedimentu SB (S3 –S5) byly obohaceny přídavkem 50 μg.g-1 rtuti. Velikost částic neovlivňuje koncentrace extrahované rtuti, tak jak bylo předpokládáno.