Ekonomické aspekty zdravého životního stylu obyvatel České republiky

Abstract

Bakalářská práce se v praktické části zabývá determinanty zdraví. Determinantem, který na naše zdraví působí z největší části je životní styl. Jsou identifikovány faktory životního stylu a popsáno chování spotřebitele, jenž se bezesporu také na utváření životního stylu podílí. Praktická část se skládá z analýzy primárních a sekundárních dat. Sekundární data byla čerpána ze stránek Českého statistického úřadu a Zprávy o zdraví obyvatel České republiky, kterou v roce 2014 vydalo Ministerstvo zdravotnictví. Primární data byla získána z dotazníkového šetření. Bylo stanoveno 12 hypotéz, které byly analyzováním dat buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Z výsledků je patrné, že osoby s vyšším vzděláním mají vyšší výdaje za potraviny, ale menší výdaje za cigarety, alkohol, zdravotnické služby a léky. Také méně trpí civilizačními chorobami. Nejčastějšími civilizačními chorobami byla u respondentů nadváha a obezita. Ty byly doprovázeny u více než poloviny z nich dalším onemocněním. Poslední částí práce byla žurnalistická část. Zde byl zpracován úvodní článek, který uvedl do problematiky životního stylu. Dále obsahovala rozhovor s výživovou specialistkou Margit Slimákovou a recenzi knihy Dobře živeni. Posledním žánrem byla anketa, ve které odpovídali respondenti na otázku: Jak se změnil váš životní styl poté, co jste začali jíst zdravě.

Bachelor thesis examines the determinants of health in its practical part. The determinant that has the main impact on our health is lifestyle. Considering this finding, the main influences of lifestyle are described as well as consumer behaviour which also affects lifestyle with no doubt. Practical part consist of primary and secondary data analysis. Secondary data were derived from website of Czech Statistical Office and Report of health of Czech citizens, published by Ministry of health of the Czech republic in the 2014. Primary data were obtained from a survey. 12 hypothesis were formulated and then confirmed or refuted by analysing the data. From results it is obvious, that people with higher education have larger expenditures for the purchase of grocery, but smaller expenditures for cigarettes, alcohol, medical and hospital services and pharmaceuticals. They also suffer less from lifestyle diseases. The most common lifestyle diseases of respondents were overweight and obesity. More than half of respondents suffering from these diseases suffered from another illness as well. The last part was the journalistic one in which the introductory article was presented to clarify the issue of lifestyle. It also included an interview with a nutritional specialist Margit Slimáková and review of book Well fed. The last genre was the survey in which respondents answered following question: How did your lifestyle change after you started healthy eating?