Stav vegetace na fytotoxických půdách východní části Střimické výsypky v závislosti na provedené rekultivaci

Abstract

Povrchová těžba hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi výrazně zasáhla přirozený krajinný ráz oblasti. Také na Mostecku převážná část krajiny již není dílem přírody, ale výsledkem rekultivačních prací. Uskutečnění každého rekultivačního projektu je složitý proces, který se řídí mnoha specifickými podmínkami. Na východní části Střimické výsypky, o které pojednává tato práce, proběhla rekultivace již v šedesátých a sedmdesátých létech minulého století. Je možné zde pozorovat výrazné rozdíly mezi stavem půdy a vegetace na plochách s fytotoxickým substrátem a plochách, kde byla provedena náročná rekultivace za pomoci bentonitu. Práce se zabývá porovnáním pedologické a biologické charakteristiky těchto ploch, sledováním výsledku dlouhodobé přirozené sukcese vegetace výsypky a vlastním experimentem s úpravou fytotoxického povrchu části výsypky a jeho oživením rostlinami. Výsledkem je návrh optimalizace rekultivačních prací na tomto typu lokalit. Závěry projektu byly potvrzeny provedenými půdními analýzami.

The open pit brown coal mining has influenced a natural landscape in the North Bohemian Basin. Most of the landscape in the Most district is not a work of nature any more but it is a result of reclamation activities. Putting every reclamation project to reality is a complicated process controlled by many specific conditions. The reclamation of an eastern part of the Střimice dump which this thesis is dealing with ran in sixties and seventies of the last century. Significant differences can be observed there between the state of soil and vegetation on the areas with phytotoxic substrate and those where difficult reclamation was done with bentonite. The thesis compares pedological and biological characteristics of the areas, observes the result of a long time natural succession of the dump vegetation, and deals with the experiment with an adaption of a phytotoxic surface of a part of the dump and its plant revitalisation. A suggestion for optimisation of the reclamation works on this type localities is the result. The conclusions of the project were proved by soil analyses.