Analýza transparentnosti hospodaření politických stran a hnutí

Abstract

Bakalářská práce se zabývá transparentností hospodaření politických stran a hnutí v České republice po legislativní reformě z roku 2017. Cílem práce je analyzovat úroveň transparentnosti v souvislosti se zavedením nového kontrolního modelu a vznikem nezávislého dohledového orgánu. K naplnění cíle je využita kvantitativní deskriptivní analýza 346 politických subjektů, která hodnotí vývoj v letech 2017–2024 a komparativní metoda zaměřená na rozdíly mezi ekonomicky nejsilnějšími a nejslabšími politickými subjekty. Výsledky ukazují postupné zvyšování transparentnosti a stabilizaci systému, což dokládá nárůst podílu odevzdaných úplných finančních zpráv z 66,8 % na více než 87,7 %. Komparativní analýza odhaluje rozdíly mezi subjekty podle jejich velikosti. Velké politické subjekty dosahují souladu s legislativou přes 95 %, zatímco u malých subjektů klesá úspěšnost odevzdání úplných zpráv až k 69,8 %. Hlavní přínos práce spočívá v prokázání, že současný regulatorní rámec sice zvyšuje transparentnost jako celek, ale současně vytváří nepřiměřenou administrativní a finanční zátěž pro malé politické subjekty. Na základě těchto zjištění práce formuluje konkrétní návrhy směřující k diferenciaci požadavků podle velikosti subjektu, což může přispět k efektivnějšímu a spravedlivějšímu nastavení legislativy.

This thesis examines the financial transparency of political parties and movements in the Czech Republic following the 2017 legislative reform. The aim of the thesis is to analyse the level of transparency in the context of the introduction of a new control model and the establishment of an independent supervisory authority. To achieve this aim, a quantitative descriptive analysis of 346 political entities is employed to assess developments over the period 2017–2024, complemented by a comparative approach focusing on differences between the economically strongest and weakest political entities. The results indicate a gradual increase in transparency and a stabilisation of the system, demonstrated by a rise in the share of submitted complete financial reports from 66.8% to more than 87.7%. The comparative analysis reveals significant differences between entities based on their size. Large political entities achieve compliance levels exceeding 95%, whereas smaller entities experience a decline in the submission of complete reports, with success rates dropping to as low as 69.8%. The main contribution of this thesis lies in demonstrating that the current regulatory framework, while increasing overall transparency, simultaneously imposes a disproportionate administrative and financial burden on small political entities. Based on these findings, the thesis formulates specific proposals aimed at differentiating regulatory requirements according to the size of the entity, thereby contributing to a more efficient and equitable legislative framework.