Rešerše stresových faktorů působících na řidiče

Abstract

Bakalářská práce je zpracována jako rešeršní a zaměřuje se na identifikaci stresových faktorů působících na řidiče/strojníky vozidel s právem přednostní jízdy u hasičských jednotek. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související se stresem, jeho mechanismy a dopady na výkon při řízení, včetně možností měření stresu a mentální zátěže (biomarkery, workload a výkonové ukazatele). Následující část práce shrnuje klíčové stresory přednostní jízdy, zejména dopravní prostředí, křižovatky, chování ostatních účastníků provozu, časový tlak, sekundární úlohy (komunikace, navigace), technické faktory a organizační souvislosti (výcvik, únava, rozdělení rolí v posádce). Práce dále porovnává české zdroje se zahraničními poznatky na příkladu Slovenska, USA a Německa, se zaměřením na právní rámec, míru standardizace výcviku a preventivní opatření. V závěru jsou zjištění syntetizována a jsou formulována doporučení využitelná pro podmínky České republiky, zejména v oblasti standardizace postupů pro kritické situace, scénářového výcviku a snižování kognitivního přetížení řidiče během jízdy.

This bachelor’s thesis is a literature review focused on identifying stress factors affecting fire service emergency vehicle drivers/operators during priority (emergency) response driving. The theoretical part defines key concepts related to stress, outlines stress-response mechanisms, and discusses their impact on driving performance, including approaches to assessing stress and mental workload (biomarkers, workload scales, and performance-based measures). The following section summarizes major stressors associated with emergency response driving, including traffic environment and intersections, unpredictable behavior of other road users, time pressure, secondary tasks (radio communication and navigation), vehicle/technical constraints, and organizational factors (training, fatigue, and crew role allocation). The thesis compares Czech sources with selected international approaches and findings from Slovakia, the United States, and Germany, with emphasis on legal frameworks, the level of formalization of driver training, and preventive safety measures. The final part synthesizes the findings and provides recommendations applicable to the Czech Republic, particularly regarding standardization of procedures for critical situations, scenario-based training, and reducing drivers’ cognitive workload during response driving.