Dopady neuhrazené pohledávky na uplatnění daně z přidané hodnoty

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou uplatnění daně z přidané hodnoty (DPH) u neuhrazených pohledávek. Cílem práce je analyzovat tuzemskou právní úpravu opravy základu daně u nedobytných pohledávek v kontextu harmonizované úpravy Evropské unie a zhodnotit její soulad s principem daňové neutrality. Práce využívá deskriptivní, komparativní a analytickou metodu, a to včetně modelování transakčních nákladů. Z provedené analýzy vyplývá, že ačkoliv novela zákona č. 461/2024 Sb. přinesla pozitivní změny v podobě bagatelního režimu, stávající požadavek na formální vymáhání u středně velkých pohledávek vytváří tzv. mrtvou zónu. V této zóně převyšují transakční náklady na opravu samotnou zachraňovanou DPH, což vede k ekonomické iracionalitě uplatnění práva a k racionální apatii věřitelů, což je obtížně slučitelné s principem daňové neutrality a nejnovější judikaturou Soudního dvora Evropské unie. V závěru práce jsou formulovány konkrétní návrhy de lege ferenda, zejména zavedení časově podmíněné opravy po 12 měsících od splatnosti bez nutnosti nákladného soudního vymáhání a rozšíření limitu u bagatelního režimu na 20 000 Kč.

This bachelor's thesis deals with the issue of the application of Value Added Tax (VAT) on outstanding receivables. The aim of the thesis is to analyze the domestic legal framework for tax base adjustment of bad debts within the context of the harmonized European Union framework and to evaluate its compliance with the principle of tax neutrality. The thesis employs descriptive, comparative, and analytical methods, including the modeling of transaction costs. The analysis reveals that although the amendment No. 461/2024 Coll. introduced positive changes, such as the bagatelle regime, the current requirement for formal recovery of medium-sized receivables creates a so-called "dead zone". In this zone, the transaction costs of the adjustment exceed the recovered VAT itself, making the exercise of this right economically irrational and leading to rational apathy among creditors, which is difficult to reconcile with the principle of tax neutrality and recent case law of the Court of Justice of the European Union. In conclusion, specific de lege ferenda proposals are formulated, namely the introduction of a time-conditioned adjustment 12 months after the due date without the need for costly court recovery, and the expansion of the bagatelle regime limit to 20,000 CZK.v