Vyhodnocení vztahu mezi ESG skóre a výkonností firem

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá empirickým zkoumáním vztahu mezi nefinančním hodnocením firem (ESG) a jejich finanční výkonností měřenou rentabilitou vlastního kapitálu (ROE). Hlavním cílem je ověřit, zda proaktivní přístup k environmentálním, sociálním a aspektům správy a řízení (Governance) přináší firmám reálnou fundamentální výhodu v podobě vyšší ziskovosti. Teoretická část vymezuje evoluci od konceptu CSR k moderním metrikám ESG a definuje transmisní mechanismy, skrze které může udržitelné chování snižovat náklady nebo zvyšovat výnosy podniku. Praktická část pak analyzuje datový soubor 100 nadnárodních společností z 10 různých sektorů s využitím metodiky ESG Risk Ratingu od agentury Sustainalytics. Pomocí neparametrických statistických testů (Spearmanův koeficient a Mann-Whitneyův U test) jsou ověřovány tři výzkumné hypotézy zaměřené na plošnou korelaci, rozdíly mezi tržními extrémy a efekt časového zpoždění. Výsledky analýzy aktuálních dat (H1 a H2) neprokázaly statisticky významný přímý vztah mezi ESG hodnocením a okamžitou výší ROE, což je přisuzováno zejména značné sektorové fragmentaci vlivu ESG faktorů. Klíčovým přínosem práce je však potvrzení hypotézy o časovém zpoždění (H3), kdy historičtí ESG lídři z roku 2022 dosahují v současnosti prokazatelně vyšší finanční výkonnosti než zbytek trhu. Práce tak dochází k závěru, že udržitelnost není nástrojem pro krátkodobou spekulaci, ale dlouhodobou strategií, jejíž benefity se do finančních výkazů propisují s odstupem několika let.

This thesis examines the relationship between companies’ non-financial performance (ESG) and their financial performance, as measured by return on equity (ROE). The main objective is to verify whether a proactive approach to environmental, social, and governance (ESG) issues provides companies with a real fundamental advantage in the form of higher profitability. The theoretical section outlines the evolution from the concept of CSR to modern ESG metrics and defines the transmission mechanisms through which sustainable behavior can reduce costs or increase a company’s revenues. The practical section then analyzes a dataset of 100 multinational companies from 10 different sectors using the ESG Risk Rating methodology from Sustainalytics. Using non-parametric statistical tests (Spearman’s correlation coefficient and the Mann-Whitney U test), three research hypotheses are tested, focusing on overall correlation, differences between market extremes, and the time lag effect. The results of the analysis of current data (H1 and H2) did not demonstrate a statistically significant direct relationship between ESG ratings and immediate ROE levels, which is attributed primarily to significant sectoral fragmentation in the impact of ESG factors. However, the key contribution of this study is the confirmation of the time lag hypothesis (H3), whereby historical ESG leaders from 2022 are currently demonstrating demonstrably higher financial performance than the rest of the market. The study thus concludes that sustainability is not a tool for short-term speculation, but a long-term strategy whose benefits are reflected in financial statements several years later.