Porovnání obrobitelnosti korozivzdorné oceli DIN 1.4404 vyrobené 3D tiskem a válcováním

Abstract

Diplomová práce se zabývá porovnáním obrobitelnosti korozivzdorné oceli DIN 1.4404 vyrobené dvěma způsoby. První způsob je výroba aditivní technologií – 3D tiskem, druhý způsob je válcování. V úvodní části je rozebrána problematika obrobitelnosti, technologie výroby materiálu, dále pak obráběný materiál, řezný nástroj, CNC obráběcí stroj a jednotlivé měřící nástroje, které byly pro experiment zvoleny. Experimentální část je zaměřena na porovnávání rozdílů mezi jednotlivými kritérii určujícími obrobitelnost (řezné síly, vibrace, teplota řezání, parametry drsnosti obrobeného povrchu, opotřebení nástroje a tvorba třísky). Porovnávány byly vždy dva vzorky – jeden válcovaný a druhý tištěný, a to při konstantních řezných podmínkách (řezná rychlost – vc, posuv – f, hloubka třísky – ap), přičemž byl proveden určitý počet řezů.

Master thesis is deals with the comparison of machinability of stainless steel DIN 1.4404 produced in two ways. The first method is the production of additive technology – 3D printing, the second method is rolling. The introductory part discusses the issues of machinability, material production technology, then the machined material, cutting tool, CNC machine and individual measuring tools that were selected for the experiment. The experimental part is focused on comparing the differences between the individual criteria determining machinability (cutting forces, vibrations, cutting temperature, roughness of the machined surface, tool wear and chip formation). Two samples were always compared – one rolled and the other printed, under constant cutting conditions (cutting speed vc, feed – f, chip depth – ap), while a certain number of cuts were made.