Stabilita nanočástic oxidu zinečnatého v isopropylmyristátové suspenzi

Abstract

Diplomová práce se zabývá analýzou stability připravených suspenzí a jejich schopností indukovat peroxidaci lipidů. V teoretické části jsou shrnuty obecné poznatky o nanočásticích oxidu zinečnatého (ZnO), suspenzích, emulzích a vermikulitu (VM). V rámci experimentální části byly připraveny isopropylmyristátové (IPM) suspenze nanočástic ZnO a nanokompozitního materiálu ZnO/vermikulit. Experimentální vzorky byly charakterizovány pomocí měrného specifického povrchu, distribuce velikosti částic, rentgenové difrakční analýzy, UV-VIS spektrofotometrie a dalších analytických metod. Výsledky testů stability ukázaly, že IPM suspenze s nanočásticemi ZnO jsou stabilní, ale suspenze obsahující VM byly nestabilní. V rámci výsledků testů toxicity bylo zjištěno snížení schopnosti nanočástic ZnO indukovat lipoperoxidaci po smíchání s VM či IPM. S rostoucí tendencí nanočástic ZnO aglomerovat došlo ke snížení toxicity.

Diploma thesis deals with the stability of prepared suspensions and their ability to induce lipid peroxidation. The theoretical part summarizes general knowledge about zinc oxide (ZnO) nanoparticles, suspensions, emulsions and vermiculite (VM). In the experimental part were prepared isopropyl myristate (IPM) suspensions of ZnO nanoparticles and ZnO/vermiculite nanocomposite material. Experimental samples were characterized by specific surface area, particle size distribution, infrared spectrometry, X-ray diffraction analysis, UV-VIS spectrophotometry and other analytical methods. Stability test results showed that IPM suspensions of ZnO nanoparticle were stable, but suspensions containing vermiculite were unstable. Based on toxicity measurement, it was found out that adding vermiculite decreases the ability of the ZnO nanoparticles to cause lipoperoxidation. Toxicity of ZnO decreases with increase of agglomeration rate.