Syndrom vyhoření jako psychosociální riziko u zaměstnanců ve strojírenském podniku

Abstract

Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření jako psychosociálním rizikem u zaměstnanců strojírenského podniku. Cílem je zjistit úroveň vyhoření, porovnat ji mezi administrativními pracovníky a zaměstnanci operativy výroby a identifikovat související faktory. Teoretická část vymezuje psychosociální rizika, pracovní stres a syndrom vyhoření. Praktická část vychází z kvantitativního výzkumu realizovaného ve strojírenské firmě v lednu 2026 za účasti 172 respondentů. Data byla získána pomocí standardizovaných dotazníků (MBI-GS, AWS, PSS-10, WHO-5) a statisticky vyhodnocena na hladině významnosti 5 %. Výsledky poukazují na převážně střední úroveň vyhoření, přičemž vyšší hodnoty byly zjištěny u zaměstnanců výroby. Byly potvrzeny souvislosti mezi stresem, psychickou pohodou a kontrolou nad prací. Na základě výsledků jsou navržena doporučení pro praxi.

This bachelor’s thesis deals with burnout syndrome as a psychosocial risk among employees of an engineering company. The aim is to determine the level of burnout, compare it between administrative staff and production workers, and identify related factors. The theoretical part defines psychosocial risks, work-related stress, and burnout. The practical part is based on a quantitative study conducted in an engineering company in January 2026 with 172 respondents. Data were collected using standardized questionnaires (MBI-GS, AWS, PSS-10, WHO-5) and statistically evaluated at a significance level of 5%. The results indicate a predominantly moderate level of burnout, with higher levels found among production workers. Relationships between stress, psychological well-being, and perceived control over work were confirmed. Based on the findings, recommendations for practice are proposed.