Dopad daňového zatížení na velikost stínové ekonomiky v zemích EU

Abstract

Cílem této diplomové práce bylo analyzovat dopad daňového zatížení na velikost stínové ekonomiky v zemích Evropské unie. Dílčím cílem bylo posoudit, zda se tento vztah liší v závislosti na ekonomické úrovni jednotlivých zemí, výši celkového daňového zatížení a rozsahu stínové ekonomiky, a jakou roli v něm hraje struktura daňového zatížení. Analýza byla provedena na panelových datech 27 zemí Evropské unie za období 2003–2022. K analýze vztahů byla využita panelová regresní analýza s fixními efekty a s mezi-skupinovými efekty. Výsledky ukázaly, že daňové zatížení má v časové dimenzi statisticky významný vliv na velikost stínové ekonomiky. Zvýšení daňové kvóty o jeden procentní bod je spojeno s poklesem stínové ekonomiky o 0,23 procentního bodu, přičemž tento efekt je výraznější v ekonomicky méně vyspělých zemích a v zemích s vyšší úrovní stínové ekonomiky. Z hlediska struktury daní se jako klíčové faktory v čase jeví zejména daň z přidané hodnoty a majetkové daně, přičemž vliv DPH je negativní konzistentně napříč skupinami zemí. Naopak v průřezové dimenzi nebyl vztah mezi celkovou daňovou kvótou a stínovou ekonomikou statisticky významný, což naznačuje, že rozdíly mezi zeměmi jsou spíše determinovány jinými faktory nebo strukturou daňového zatížení. Důležitost struktury daňového zatížení byla následně prokázána při analýze dopadů jednotlivých skupin daní, kdy se v průřezu u DPH projevuje pozitivní vliv na stínovou ekonomiku, zatímco u odvodů na sociální zabezpečení negativní. Výsledky ukazují, že omezení stínové ekonomiky vyžaduje zejména zvyšování efektivity výběru daní, zejména DPH, jelikož růst příjmů z této daně se významně podílí na snižování stínové ekonomiky. Zároveň je důležité při formování daňové politiky zohlednit ekonomickou vyspělost dané země, jelikož změny ve zdanění mohou vyvolávat odlišné reakce v závislosti na této vyspělosti. Vedle daňové politiky působí významně i makroekonomické a strukturální faktory, což naznačuje nutnost komplexního přístupu zahrnujícího také rozvoj lidského kapitálu či udržování ekonomické stability.

The aim of this thesis was to analyze the impact of the tax burden on the size of the shadow economy in the European Union countries. A partial objective was to assess whether this relationship varies depending on the economic level of individual countries, the level of the total tax burden, and the size of the shadow economy, as well as the role played by the structure of the tax burden. The analysis was conducted using panel data from 27 European Union countries for the period 2003–2022. To analyze the relationships, panel regression analysis with fixed effects and a between-effects were utilized. The results showed that the tax burden has a statistically significant impact on the size of the shadow economy in the time dimension. A one percentage point increase in the tax-to-GDP ratio is associated with a 0.23 percentage point decrease in the shadow economy, with this effect being more pronounced in economically less developed countries and countries with a higher level of the shadow economy. Regarding the tax structure, value-added tax and property taxes appear to be key factors over time, with the impact of VAT being consistently negative across country groups. Conversely, in the cross-sectional dimension, the relationship between the total tax quota and the shadow economy was not statistically significant, suggesting that differences between countries are determined more by other factors or the structure of the tax burden. The importance of the tax burden structure was subsequently demonstrated in the analysis of the impacts of individual tax groups, where VAT shows a positive influence on the shadow economy in the cross-section, while social security contributions show a negative one. The results indicate that reducing the shadow economy requires, above all, increasing the efficiency of tax collection, particularly VAT, as growth in revenue from this tax significantly contributes to the reduction of the shadow economy. Simultaneously, it is crucial for tax policy design to account for a country's level of economic development, as changes in taxation may trigger different responses depending on this factor. In addition to tax policy, macroeconomic and structural factors also play a significant role, suggesting the need for a comprehensive approach that includes the development of human capital and the maintenance of economic stability.