Posouzení výskytu syndromu vyhoření u zaměstnanců stavební společnosti

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zaměstnanců ve specifickém prostředí stavebního průmyslu. Cílem práce je posoudit míru výskytu syndromu vyhoření u pracovníků vybrané stavební společnosti, identifikovat hlavní faktory přispívající k jeho vzniku a na základě zjištěných dat navrhnout konkrétní preventivní opatření.

V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, fáze a příznaky syndromu vyhoření, včetně rizikových faktorů typických pro stavební profese. Praktická část vychází z kvantitativního výzkumu realizovaného pomocí metody dotazníkového šetření. Sběr dat probíhal u 57 respondentů vybrané společnosti, přičemž k měření jednotlivých dimenzí vyhoření (emocionální vyčerpání, depersonalizace a osobní uspokojení) byly využity principy standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Inventory (MBI).

Zjištěné výsledky ukazují, že významná část zaměstnanců čelí zvýšenému riziku vyhoření, zejména v dimenzi emocionálního vyčerpání, kde se ve vysokém pásmu rizika nachází téměř 23 % respondentů. Jako klíčové stresory byly identifikovány extrémní časová zátěž (průměrná pracovní doba 47,65 hodiny týdně), častá práce přesčas a nepříznivé fyzikální podmínky pracovního prostředí, jako je prašnost či hluk. Výzkum také odhalil kritické vnímání stávající podpory v oblasti psychohygieny ze strany zaměstnavatele a zároveň vysoký potenciální zájem zaměstnanců o odbornou poradenskou pomoc.

V závěru práce jsou formulovány návrhy a doporučení, která zahrnují především systémové změny v organizaci práce, důslednější sledování přesčasů a zavedení vzdělávacích programů zaměřených na zvládání stresu a psychohygienu.

The theoretical part defines the basic concepts, stages, and symptoms of burnout syndrome, including risk factors typical for construction professions. The practical part is based on quantitative research conducted through a questionnaire survey. Data collection involved 57 respondents from the selected company, utilizing the principles of the standardized Maslach Burnout Inventory (MBI) to measure individual dimensions of burnout (emotional exhaustion, depersonalization, and personal accomplishment).

The findings indicate that a significant portion of employees face an increased risk of burnout, particularly in the dimension of emotional exhaustion, where nearly 23% of respondents fall into the high-risk category. Key stressors identified include extreme time pressure (average working hours of 47.65 per week), frequent overtime, and unfavorable physical working conditions, such as dust and noise. The research also revealed a critical perception of the current mental hygiene support provided by the employer, while simultaneously showing a high potential interest among employees in professional counseling services.

In the final part of the thesis, proposals and recommendations are formulated, focusing primarily on systemic changes in work organization, more rigorous monitoring of overtime, and the introduction of educational programs centered on stress management and mental hygiene.